Ministerstvo obrany ve svém návrhu konstatovalo, že doposud byl kladen důraz především na brannou povinnost. Zkušenosti armády ale prokazují, že velmi účinná je přímá spolupráce s občany.
Možnosti zapojování občanů do dobrovolných aktivit nejsou podle obrany zcela využité, rozvíjet by se podle ministerstva mohla spolupráce se sportovními jednotami, spolky a svazy, případně s radioamatéry, kynology, sportovními letci a spolky zaměřenými na poskytování zdravotních služeb či zájmové užívání zbraní. Zájem občanů podílet se na obraně státu mimo výkon branné povinnosti přitom podle úřadu roste.
„Už jsme o tom slyšeli, ale zatím jsme k tomu neobdrželi nic konkrétního. Jsme přesvědčeni, že to je reálné,“ řekl iDNES.cz tajemník Českého kynologického svazu Jiří Šiška s tím, že podobná spolupráce fungovala už v minulosti.
„Pokud by mělo dojít k válce, tak by se lidé určitě ochotně zapojili,“ míní předseda Českého radioklubu Jiří Šanda. „Pokud budeme v zákoně, tak je to nutná podmínka, aby nám ministerstvo obrany mohlo poskytnout nějaké peníze na rozvoj. Podobně se činnost financovala v dobách Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou zastřešoval různá sdružení jako například sportovní střelce, kynology nebo radioamatéry, pozn. red.) a lidé se učili morseovku, jak postavit anténu nebo jak zamířit radiový signál. Nebyly to jenom věci z branné činnosti ale i čistě technické,“ vysvětlil.
Schváleným záměrem zákona o branných spolcích chceme podporovat zájmy a dovednosti lidí a přispět ke zvýšení obranyschopnosti ČR.
Inspiraci je podle ministerstva obrany možné hledat v české historii či v zahraničí. Připomíná například tělovýchovné spolky vznikající už od druhé poloviny 19. století, začlenění některých spolků do obrany státu v meziválečném období či v zahraničí vzory v Polsku, Izraeli, či v Kanadě.
Občané by měli být podle představy ministerstva obrany schopní ochránit sebe, případně přispět k ochraně druhých a současně nesprávným chováním neztěžovat plnění úkolů ozbrojeným silám.
