Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do Mořic po dálnici už v roce 2005

  9:55aktualizováno  9:55
Budeme někdy jezdit z Brna až do Zlína po dálnici? Jakkoli to dnes zní řidičům v kolonách vozidel jako pohádka, vše nasvědčuje tomu, že se tato doba blíží. Výstavba rozpracovaného šestnáctikilometrového úseku dálnice D1 mezi Vyškovem a Mořicemi je nyní dokonce v dvouměsíčním předstihu.
Jeden z mostů přes budoucí dálnici už je hotov

Jeden z mostů přes budoucí dálnici už je hotov - Povrch budoucí dálnice tvoří ještě hlína, ale přes zářez už vede dokončený most. | foto: Vojtěch CekotaMF DNES

Náměstek zlínského hejtmana Jaroslav Drozd usiluje o to, aby se časový plán výstavby dálnic a rychlostních komunikací, které mají význam pro Zlínský kraj, proti původně uvažované podobě ještě urychlil. Je přesvědčen, že prodloužená dálnice D1 nezůstane mezi Mořicemi a Vrchoslavicemi na další dlouhá léta "viset ve vzduchu", ale že na ni budou v dalších letech plynule navazovat další úseky. Celá dálnice až po Hulín by měla být podle současných představ hotova do roku 2007.

Zástupci Zlínského kraje v poslední době silně akcentují také výstavbu rychlostní silnice R49 od Hulína až po slovenskou hranici.

„Situaci vidím spíš pozitivně. Vzniká společný zájem krajské politické reprezentace ze Zlína, Brna a Olomouce i ministerstva dopravy, aby se po vstupu do Evropské unie tyto záměry urychlily,“ tvrdí Jaroslav Drozd. Velkou šanci také vidí v kohezních fondech EU.

Velmi aktuální jsou nyní jednání a schvalovací řízení pro další asi dvoukilometrový úsek dálnice D1 od ukončení v Mořicích až za další obec, která leží směrem ke Zlínu, za Vrchoslavice. Z rozpracovaného šestnáctikilometrového úseku dálnice, který má být zprůjezdněn v říjnu 2005, se mělo původně sjíždět na současnou státní silnici mezi Mořicemi a Vrchoslavicemi.

Ředitel stavby Martin Fischer z firmy Skanska je přesvědčen, že by se tento krátký úsek mohl dokončit ve stejném termínu jako úsek Vyškov - Mořice. Znamenalo by to, že by v říjnu 2005 dostali řidiči hned 18 kilometrů dálnice a na státní silnici by sjížděli až za Vrchoslavicemi a i tato obec by se už intenzivní dopravy zbavila. „Už se tam žádá o stavební povolení. Bohužel jsou však problémy s výkupy pozemků,“ poznamenal Fischer.

Fakta o dálnici Vyškov - Mořice
  • Délka budovaného úseku D1: 16 km
  • Převýšení mezi nejníže a nejvýše položeným bodem dálnice v tomto úseku: 70 metrů
  • Počet mimoúrovňových křižovatek: 3
    Délka protihlukových stěn: 5 km
  • Celkový počet dílčích stavebních objektů: 120
  • Vytěžená zemina v zářezech: 1,2 milionu m3
  • Objem zeminy v násypech: 1,0 milionu m3
  • Spotřeba betonu na vozovky: 91 tisíc m3
  • Spotřeba živičných směsí na vozovky: 9 tisíc m3
  • Plocha zabraná tělesem dálnice: asi 100 hektarů
  • Zprůjezdnění: říjen 2005

Jeho dálnici bude vidět i z vesmíru

Většina lidí dělá v životě drobné věci, které jsou sice důležité, ale nebývají až tolik vidět nebo nemají tak dlouhou trvanlivost. Díla, kterým věnuje svůj pracovní čas osmatřicetiletý Martin Fischer, se zapisují do mapy a jsou vidět i při pohledu z vesmíru. Zůstanou jeho pomníkem na tváří Země možná stovky let.

Martin Fischer staví dálnice. Usedl do své kanceláře ředitele stavby v bývalé školní budově v Topolanech někdy v prosinci 2001. Až bude tuto pracovnu v roce 2006 opouštět, v předtím zemědělské krajině mezi Vyškovem a Vrchoslavicemi se potáhne šestnáctikilometrový úsek nové čtyřpruhové dálnice. Svou cestu do centra republiky i do Evropy si po ní budou denně zkracovat tisíce řidičů především ze Zlínského kraje.

Fischerovým zaměstnavatelem je stavební firma Skanska DS, kromě ní však na tak rozsáhlé stavbě působí ještě řada dalších dodavatelských firem. Když se to všechno spočítá dohromady, je zde denně v terénu kolem 120 až 140 lidí, osmdesát nákladních vozidel, šestnáct bagrů, stejný počet buldozerů a množství další těžké techniky.

„Dnes už je kompletně rozpracovaný celý šestnáctikilometrový úsek dálnice. V důsledku letošního suchého počasí jsme proti harmonogramu dokonce už asi v dvouměsíčním předstihu. Jsem přesvědčen, že dílo dokončíme v termínu a že už v říjnu 2005 se zde bude jezdit,“ říká Fischer.

Na stavbě se pracuje denně od půl sedmé ráno do půl šesté večer. Na některých technologicky náročnějších objektech se pracuje i o sobotách a nedělích. Motoristé, kteří jedou kolem po současné státní silnici směrem na Brno, ze stavby mnoho nevidí. Ale pokud odbočíte a dojedete až k trase dálnice, zjistíte, že už se zde tvář krajiny zásadně změnila.

Zhruba milion krychlových metrů zeminy změnil své místo. Jsou zde široké zářezy i úhledné násypy, v různém stadiu dokončení je několik mostů a estakád. Těžké tatry sem přivážejí z okolních zemníků a lomů štěrkopísek, kámen i vápno.

„Asi polovinu zeminy pro násypy musíme míchat s vápnem, aby se snížila její vlhkost. Jinak by se nedala zhutnit,“ vysvětluje Fischer. Některé vyšší násypy musí nejméně půl roku zůstat v klidu, aby zemina sedla. Násep se jen monitoruje. To je také jeden z důvodů, proč podle Fischera už nejde stavbu nijak podstatně urychlit a termín zkrátit. Jeden z náspů se bude stavět - v Česku je to vůbec poprvé - dokonce z velkých polystyrénových bloků.

„I kdyby bylo okamžitě po ruce ještě víc peněz, některé technologické procesy mají své lhůty a nejde je urychlit,“ říká ředitel stavby. Největším oříškem je z tohoto hlediska složitá mimoúrovňová křižovatka, kterou celý nový úsek dálnice u Vyškova začíná a kterým se napojuje na již dokončenou dálnici. Doprava se zde musí postupně překládat do jednotlivých jízdních pruhů, současná trasa, která pokračuje ve směru na Olomouc, se nemůže třeba na půl roku zavřít.

Než přišel do Topolan, stavěl v okolí Přimdy - tenkrát ve funkci hlavního stavbyvedoucího - dálnici D5 Plzeň - Rozvadov. Potom ještě působil při rekonstrukci železničního koridoru mezi Huštěnovicemi a Otrokovicemi a byl přímo ředitelem stavby otrokovického nadjezdu u podniku Barum Continental.

„Když později projíždím po dálnici, kterou jsem stavěl, mám takový dobrý pocit. Je to kus mého života. A mám radost z toho, že tato dálnice D1 jistě zdejšímu kraji pomůže. Současná silniční síť tu určitě není dostatečná,“ uzavírá stavitel dálnice.

Podobné pocity má například i stavbyvedoucí Tomáš Hájek: „Člověka těší dělat takovou stavbu. Je to něco jiného, než jenom někde předělávat chodníky.“

 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dálnice D49 Fryšták - Lípa I. a II. etapa
Silničáři plánují dálnici kolem Zlína, lidé z Kostelce požadují tunel

Ačkoliv se silničářům stále nedaří spustit výstavbu dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, plánují už také její pokračování do Lípy, při kterém má vzniknout i nový...  celý článek

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.
Zákaz vstupu do lesů na Šumavě posvětili úředníci, může jít o život

Do známých turistických lokalit v okolí Nové Pece, Stožce ale i Horní Plané je od úterý zakázáno vstupovat. Lesy jsou nebezpečné kvůli sobotní bouřce, která v...  celý článek

Barokní palácový komplex Belveder v rakouské Vídni
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci Belveder ve Vídni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.