Dodal, že provozní náklady se nesnižují, spíše rostou a obce je musejí dotovat ze svého rozpočtu. "Školu považujeme za srdce, bez něhož by obec nefungovala, tak jako dosud," řekl Miroslav Houška, starosta Častrova na Pelhřimovsku.
V obci o 326 obyvatelích nastoupí do prvního až pátého ročníku 26 dětí. Stejný počet pak do mateřské, která sídlí pod jednou střechou zrekonstruované budovy. "Loni nebyl naplněn daný počet dětí, a tak jsme okresnímu úřadu povinni připlácet i na mzdové prostředky," podotkl starosta. V minulém školním roce to bylo 200 tisíc korun. Kromě toho radní organizují odvoz dětí ze školy do vedlejší obce osobním automobilem.
Systém takzvaného dvoukolejného financování pro obecní školy byl vytvořen po roce 1990, připomněl hejtman. Obce hradí náklady na provozní výdaje škol, stát přitom přispívá do jejich rozpočtu určitou částkou na jednoho žáka a rok. Vedle toho stát hradí mzdy učitelů a ostatní přímé náklady. "Systém příspěvku na žáka, který je směrován přímo do obecního rozpočtu má svoji logiku," podotkl.
"Jestliže obec hradí náklady na provoz školy, pak stát příspěvkem pomáhá těm obcím, které skutečně výdaje se školní docházkou mají," vysvětlil. Problém, který tíží jednotlivé obce, vzniká podle Dohnala vedle klesajícího počtu dětí i výší dotace na žáka. Ta je zhruba 900 korun. Skutečné náklady, které obce hradí, jsou však více než trojnásobné. Obecně se dá říci, že čím novější a modernější škola, tím vyšší náklady, protože na ekonomiku provozu se při jejich výstavbě obvykle nehledělo. S tím si obvykle lépe poradí větší města, protože díky svým příjmům dokáží provoz škol dotovat z jiných zdrojů, shrnul hejtman.
- neděle 2. září 2001
