Do klidových území na Šumavě lidé nesmějí, ale těžké stroje ano

Klidová území jsou společně s prvními zónami nejpřísněji chráněnou přírodou šumavského parku, kam nemá veřejnost přístup. Zlámané a kůrovcem napadené stromy tam ale zpracovává těžká technika.

Národní park Šumava. | foto: Jan Černý, ČTK

Mezi dvěma hřebeny sedm kilometrů od Železné Rudy je podél hranice lokalita, kde správa parku právě nejpřísněji přírodu chrání. Klidové území Plesná - Ždánidla navazuje na první zóny okolo vrchu Polom.

KLIDOVÁ ÚZEMÍ

Vznikla roku 1995 jako ochranářská kompenzace při tehdejším zmenšení I. zón.
Rozloha území je 6,8 tisíce hektarů v oblasti Železnorudska, Modravských slatí, Povydří, Vltavského luhu, Trojmezné a Smrčiny.
Harvestory (lesní kombajny) narozdíl od lidí smí například do klidového území Plesná - Ždánidla.

Toto území, kterým vede cesta na jezero Laka je typickým příkladem plochy, kam lidé nesmějí a přitom tam řádí harvestory - největší technika na kácení, která porazí, odvětví a rozřeže strom za pár minut.

"Část klidových území - zhruba třicet procent - je lesnicky zásahových. Normálně se tam hospodaří a mohou tam dělat jakékoliv stroje. Dělá se tam ručně i s harvestory," potvrdil MF DNES vysoce postavený zdroj na správě parku.

Své jméno zveřejňovat nechce. To, že o paradoxním kácení hovoří, by jej mohlo stát místo. Provoz těžkých strojů zhoustl od podzimu, kdy došlo k přemnožení kůrovce a je potřeba poškozené stromy odklízet.

Plochy, kde se kácí, ačkoliv je to nejvzácnější území, jsou po celém parku. Vždy jsou to spodní níže položená patra, která navazují na první zóny parku. Tedy například na Železnorudsku, v Povydří, na Trojmezné či Smrčině. Celkem mají klidová území rozlohu 6,8 tisíce hektarů. Harvestory mohou zhruba do dvou tisíc hektarů z nich, lidé nikam.

"U lidí to musí vyvolávat zvláštní reakce. I u mě je to vyvolává," řekl zdroj.

Kauza, která se teď roztáčí, pořádně dopálila šumavské starosty. "Pomalu by zastřelili toho, kdo by překročil klandr do chráněného území, a v klidových území se prohání těžké stroje. Správa parku tady pohřbívá samotnou filozofii národního parku. Tato kauza už musí skončit trestní odpovědností," rozčílil se starosta Modravy Antonín Schubert.

Nad paradoxním omezením pro turisty a vstřícností pro těžební stroje kroutí hlavou i zastupující ředitelka správy parku Zdeňka Šartnerová. "Pokud je to klidové území, mělo by být klidové pro všechno," řekla. Teprve nový ředitel, který bude jmenován v únoru nebo březnu, rozhodne, jak se bude dál hospodařit v klidových zónách parku.

Správu parku kritizuje i jihočeský hejtman Jiří Zimola. "Klidová území by měla být vyhlašována podle toho, co je třeba chránit a v jakém období," navrhuje.

Chráněné oblasti a zákaz vstupu lidem do nich vadí i šéfovi rady parku a předsedovi Klubu českých turistů Janu Stráskému. "Je to absurdita a my si nyní dáme velký pozor, než kývneme na nějaké omezení vstupu," pohrozil.

Klidové území Plesná - Ždánidla.