Do íránské jaderné elektrárny už vkládají palivo. Spustí ji po ramadánu

Rusko začalo zavážet jaderné palivo do elektrárny v Búšehru v jižním Íránu. Jaderná elektrárna vybudována ve spolupráci právě s Ruskem má být spuštěna až po skončení postního měsíce ramadánu 9. září. Jaderné ambice Teheránu znepokojují Západ a zejména Izrael. Ten počínání Íránu označil za absolutně nepřijatelné.

Založení paliva je klíčový krok ke spuštění elektrárny, ale reaktor tím ještě aktivní nebude, upozornil mluvčí ruské agentury pro atomovou energii Sergej Novikov. Souhlasil ale, že je to začátek fyzického spuštění elektrárny.

Češi a Búšehr

V Česku vzbudil před deseti lety pozornost záměr jihočeské firmy ZVVZ Milevsko dodat do elektrárny vzduchotechniku. Obchod tenkrát kritizovaly Velká Británie a USA. Poslanecká sněmovna v reakci na záměr schválila v roce 2000 vládní návrh zákona o zákazu dodávek pro íránskou elektrárnu. Podle loňského vyjádření předsedy KSČM Vojtěcha Filipa vzduchotechnická zařízení pro Búšehr "nakonec dodala podle dostupných informací britská firma".

Podle odborníků spuštění elektrárny za miliardu dolarů nepřiblíží Írán k výrobě jaderné bomby, jelikož Rusko bude pro reaktor dodávat obohacený uran a vyhořelé palivo naopak bude odvážet. Právě tento materiál by mohl Írán využít k výrobě plutonia pro jadernou zbraň, čehož se mezinárodní společenství obává.

Izrael dění pečlivě sleduje

Především Spojené státy, EU, Izrael i další země podezírají Írán z toho, že usiluje o výrobu vlastní atomové bomby a že civilní jaderný program slouží jen jako zástěrka. USA a další země se řadu let snaží přesvědčit Rusko, aby ustoupilo od dostavby elektrárny a další spolupráce s Íránem v jaderné oblasti. Rusko označuje projekt v Búšehru za čistě civilní, totéž kategoricky tvrdí i Írán.

Kvůli nesouhlasu s neohlášenými kontrolami svých zařízení v zemi čelí Teherán sankcím OSN a rezolucím Rady bezpečnosti OSN.

Obzvláště pečlivě sleduje dění v Íránu nedaleký Izrael. Židovskému státu totiž před časem íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád vyhrožoval, že jeho obyvatele zažene do moře.

Mluvčí izraelského ministra zahraničí Jossi Levy už prohlásil, že Izrael považuje íránské jaderné ambice za absolutně nepřijatelné. Zároveň vyzval světové politiky, aby se Teherán pokusili přimět k zastavení obohacování uranu.

"Je zcela nepřijatelné, aby se země, která tak nestydatě porušuje mezinárodní smlouvy mohla těšit z využívání jaderné energie," citovala agentura Reuters Levyho.

Odborníci na mezinárodní vztahy se obávají, že se spory mohou nakonec vyhrotit až v ozbrojený konflikt. Už v minulosti Izrael neváhal zastavit jaderný program Iráku a nedávno zřejmě i Sýrie vojenskou silou. Izrael sám má jaderný arzenál, byť to oficiálně nepřiznal.

Búšehr

Jaderná elektrárna leží u vesnice Halílé nedaleko přístavního města Búšehru na pobřeží Perského zálivu. Je první jadernou elektrárnou v zemi. Výstavba začala v roce 1975 za přispění německé firmy Kraftwerk Union AG (společný podnik Siemens a AEG) a francouzských vědců. Po zhoršení vztahů s Íránem v důsledku íránské islámské revoluce Němci od projektu v roce 1981 odstoupili. Reaktory byly tehdy dokončeny z 80 až 85 procent. Islámská revoluce a následná osmiletá íránsko-irácká válka projekt výstavby pozdržely. Komplex byl během války poškozen a vypleněn. Od roku 1995 se na dostavbě elektrárny podílí Rusko; íránsko-ruská dohoda o jaderné spolupráci byla podepsána v roce 1993.
Stavba prvního lehkovodního reaktoru o výkonu 1000 megawattů byla oficiálně ukončena loni v únoru, Rusko do Búšehru navezlo 82 tun uranu obohaceného o 1,6 až 3,6 procenta. Dnes začali íránští a ruští inženýři vkládat jaderné palivo do reaktoru. Výstavba elektrárny údajně zatím přišla na miliardu dolarů.

Búšehr, Írán