Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do íránské jaderné elektrárny už vkládají palivo. Spustí ji po ramadánu

  7:38aktualizováno  21:34
Rusko začalo zavážet jaderné palivo do elektrárny v Búšehru v jižním Íránu. Jaderná elektrárna vybudována ve spolupráci právě s Ruskem má být spuštěna až po skončení postního měsíce ramadánu 9. září. Jaderné ambice Teheránu znepokojují Západ a zejména Izrael. Ten počínání Íránu označil za absolutně nepřijatelné.

Elektrárna v Búšehru v den, kdy ruští inženýři začali vkládat do elektrárny jaderné palivo (21. srpna 2010) | foto: AP

Založení paliva je klíčový krok ke spuštění elektrárny, ale reaktor tím ještě aktivní nebude, upozornil mluvčí ruské agentury pro atomovou energii Sergej Novikov. Souhlasil ale, že je to začátek fyzického spuštění elektrárny.

Češi a Búšehr

V Česku vzbudil před deseti lety pozornost záměr jihočeské firmy ZVVZ Milevsko dodat do elektrárny vzduchotechniku. Obchod tenkrát kritizovaly Velká Británie a USA. Poslanecká sněmovna v reakci na záměr schválila v roce 2000 vládní návrh zákona o zákazu dodávek pro íránskou elektrárnu. Podle loňského vyjádření předsedy KSČM Vojtěcha Filipa vzduchotechnická zařízení pro Búšehr "nakonec dodala podle dostupných informací britská firma".

Podle odborníků spuštění elektrárny za miliardu dolarů nepřiblíží Írán k výrobě jaderné bomby, jelikož Rusko bude pro reaktor dodávat obohacený uran a vyhořelé palivo naopak bude odvážet. Právě tento materiál by mohl Írán využít k výrobě plutonia pro jadernou zbraň, čehož se mezinárodní společenství obává.

Izrael dění pečlivě sleduje

Především Spojené státy, EU, Izrael i další země podezírají Írán z toho, že usiluje o výrobu vlastní atomové bomby a že civilní jaderný program slouží jen jako zástěrka. USA a další země se řadu let snaží přesvědčit Rusko, aby ustoupilo od dostavby elektrárny a další spolupráce s Íránem v jaderné oblasti. Rusko označuje projekt v Búšehru za čistě civilní, totéž kategoricky tvrdí i Írán.

Kvůli nesouhlasu s neohlášenými kontrolami svých zařízení v zemi čelí Teherán sankcím OSN a rezolucím Rady bezpečnosti OSN.

Obzvláště pečlivě sleduje dění v Íránu nedaleký Izrael. Židovskému státu totiž před časem íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád vyhrožoval, že jeho obyvatele zažene do moře.

Mluvčí izraelského ministra zahraničí Jossi Levy už prohlásil, že Izrael považuje íránské jaderné ambice za absolutně nepřijatelné. Zároveň vyzval světové politiky, aby se Teherán pokusili přimět k zastavení obohacování uranu.

"Je zcela nepřijatelné, aby se země, která tak nestydatě porušuje mezinárodní smlouvy mohla těšit z využívání jaderné energie," citovala agentura Reuters Levyho.

Odborníci na mezinárodní vztahy se obávají, že se spory mohou nakonec vyhrotit až v ozbrojený konflikt. Už v minulosti Izrael neváhal zastavit jaderný program Iráku a nedávno zřejmě i Sýrie vojenskou silou. Izrael sám má jaderný arzenál, byť to oficiálně nepřiznal.

Búšehr

Jaderná elektrárna leží u vesnice Halílé nedaleko přístavního města Búšehru na pobřeží Perského zálivu. Je první jadernou elektrárnou v zemi. Výstavba začala v roce 1975 za přispění německé firmy Kraftwerk Union AG (společný podnik Siemens a AEG) a francouzských vědců. Po zhoršení vztahů s Íránem v důsledku íránské islámské revoluce Němci od projektu v roce 1981 odstoupili. Reaktory byly tehdy dokončeny z 80 až 85 procent. Islámská revoluce a následná osmiletá íránsko-irácká válka projekt výstavby pozdržely. Komplex byl během války poškozen a vypleněn. Od roku 1995 se na dostavbě elektrárny podílí Rusko; íránsko-ruská dohoda o jaderné spolupráci byla podepsána v roce 1993.
Stavba prvního lehkovodního reaktoru o výkonu 1000 megawattů byla oficiálně ukončena loni v únoru, Rusko do Búšehru navezlo 82 tun uranu obohaceného o 1,6 až 3,6 procenta. Dnes začali íránští a ruští inženýři vkládat jaderné palivo do reaktoru. Výstavba elektrárny údajně zatím přišla na miliardu dolarů.

Búšehr, Írán

Autoři: , , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Hladoví medvědi napadají na Sachalinu lidi. Zabili už dva muže

Nadměrný rybolov a nedostatek potravy vyhánějí medvědy na ruském ostrově Sachalin do měst a vesnic. Šelmy jsou stále agresivnější a zabily už dva lidi. Na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.