Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čína vzpomíná na japonská zvěrstva, nad sporné ostrovy poslala letadlo

  9:48aktualizováno  11:00
Čína po delší době přilila olej do ohně sváru kolem sporných ostrovů ve Východočínském moři. Ve čtvrtek ve vzdušném prostoru nad ostrovy, kterým Japonci říkají Senkaku a Číňané Tiao-jü, přeletělo čínské letadlo. Přesně 75 let poté, co japonští vojáci rozpoutali krveprolití v čínském městě Nanking.

Sporné souostroví Tiao-jü čili Senkaku, o které se hádají Číňané s Japonci. | foto: AP

Malé souostroví kontroluje Japonsko, ale Čína si na ně dělá nárok. Nynější napětí se stupňuje od letošního září, kdy se japonská vláda rozhodla několik ostrovů odkoupit od jejich soukromých vlastníků. Peking okamžitě vyslal k souostroví šest plavidel, zatímco v celé Číně propukly protijaponské demonstrace, které se na řadě míst zvrhly v násilí.

Od té doby několikrát pronikly do vod kolem ostrovů jak čínské hlídkové lodě, tak japonská rybářská plavidla a své lodi to teritoriálních vod kolem souostroví poslal i Tchaj-wan, který si na něj rovněž dělá nároky. Letadla ale do sporu zasáhla poprvé, uvedla americká stanice CNN.

Poté, co japonská pobřežní stráž ve čtvrtek ráno nad ostrovy spatřila čínský letoun, vznesly se do vzduchu čtyři japonské stíhačky F-15, řekl japonský vládní tajemník Osamu Fudžimura. "Vniknutí čínského letadla do prostoru ostrovů je extrémně politováníhodné," dodal s tím, že Tokio už protestovalo u čínské vlády prostřednictvím diplomatických kanálů. Čína zatím nijak nezareagovala.

Jakkoli absurdní se spor o několik malých neobydlených ostrovů zdá být, má svůj jasný důvod. Vody kolem ostrovů jsou bohaté na ryby a zřejmě se v nich také nacházejí naleziště zemního plynu.

Nynější napětí má vážné dopady na japonsko-čínské obchodní vztahy a přerostlo také ve skutečnou diplomatickou krizi. Začátkem října se například Peking rozhodl neposlat svého ministra financí a guvernéra centrální banky na summit Mezinárodního měnového fondu (MMF) do Tokia, připomněla nedávno agentura ČTK.

Fotogalerie

Spor o souostroví zjitřil v Číně staré vzpomínky na zvěrstva napáchaná Japonci během druhé čínsko-japonské války. Není proto zřejmě náhodou, že Číňané zemi vycházejícího slunce provokují v den 75. výročí Nankingského masakru, během kterého japonští vojáci povraždili až 300 tisíc lidí.

Krvavá jizva

K masakru došlo v průběhu asi sedmi týdnů na přelomu let 1937 až 1938 a doprovázely ho nezřízené krutosti. Japonská armáda se po dobytí Šanghaje přiblížila k tehdejšímu hlavnímu městu Číny Nankingu. Se zvěstmi o blížící se nepřátelské armádě začala čínská armáda v okolí Nankingu pálit a ničit vše, z čeho by japonští okupanti mohli mít užitek.

Z města odcestovali představitelé kuomingtanské vlády v čele s Čankajškem a téměř všichni cizinci, až na 22 odvážlivců. Ti vytvořili výbor v čele s Johnem Rabem a v západní čtvrti města vyhlásili takzvanou Nankingskou zónu bezpečí, která měla chránit uprchlíky. Zóně se násilnosti docela nevyhnuly, ale neděly se v takovém rozsahu jako v okolních čtvrtích.

Japonské jednotky prorazily poslední linie odporu a 9. prosince stanuly před městskými branami Nankingu. Následující noci se na město snesly propagandistické letáky vyzývající ke kapitulaci. Poté, co Japonci nedostali očekávanou odpověď, zavelel vrchní velitel japonské armády v centrální Číně Iwane Macui k útoku. Po dvou dnech těžké kanonády a leteckého bombardování vydal čínský generál Tchang Šeng-č' rozkaz k ústupu.

Mezi vyděšenými čínskými vojáky včetně jejich velitelů zavládl při ústupu naprostý chaos: někteří strhávali oblečení z civilistů, aby splynuli s davem, jiné zasáhla kulka vlastních spolubojovníků, další se utopili v řece Jang-c'-ťiang. Šestá a 16. divize japonské armády tak bez vojenského odporu vstoupila za hradby města 13. prosince.

Masivní útok japonské armády doprovázelo znásilňování, žhářství, loupeže, rabování a hromadné popravy. Třetina města lehla popelem. Celkové odhady počtu obětí se rozcházejí: na válečném tribunálu v Tokiu se mluvilo o 155 000 obětech, Čína tvrdí, že celkový počet obětí byl 300 000. Čína byla později pobouřena japonskými učebnicemi dějepisu, které vyšly po druhé světové válce a počet obětí odhadovaly na 3 000 a krutosti spáchané japonskou armádou značně bagatelizovaly.

Po obsazení nejdůležitějších čínských oblastí včetně přístavů zřídili Japonci v Nankingu loutkovou vládu. Násilnosti ustoupily až poté, co Tokio začalo stahovat svá vojska z města koncem ledna 1938. Druhá čínsko-japonská válka však skončila až v září 1945, kdy se japonské oddíly vzdaly Čankajškovým nacionalistům a sovětské Rudé armádě. Tokijský válečný tribunál, který se zabýval japonskými válečnými zločiny po druhé světové válce, odsoudil generála Macuiho k trestu smrti oběšením.

Soudnímu přelíčení ale unikl další velitel japonské armády v Nankingu princ Asaka Jasuhiko, na kterého se jakožto člena císařské rodiny vztahovala imunita amerického generála Douglase.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Britská herečka Laila Rouassová v seriálu Holby City
Herečka se v Barceloně schovala do mrazáku, z úkrytu pilně tweetovala

Herečka Laila Rouassová z britského seriálu Holby City se během čtvrtečních teroristických útoků v Barceloně ukryla v mrazáku. Na Twitteru svým fanouškům...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.