Pokud se potvrdí předpoklady, bude místo na hoře Crni Vrh největším masovým hrobem z války z let 1992 až 1995, která si vyžádala celkem 200 tisíc životů.
Místo je asi 80 kilometrů severovýchodně od Sarajeva poblíž hranice se Srbskem. Země zřejmě skrývá oběti z blízkého města Zvornik, zavražděné na samém počátku konfliktu, i těla stovek muslimů, pobitých v roce 1995 v Srebrenici.
Nejhorší evropský masakr od druhé světové války se stal v červenci 1995. Až osm tisíc muslimských mužů a chlapců bylo hromadně popraveno poté, co bosenskosrbské síly obsadily srebrenickou enklávu v bezpečnostní zóně OSN.
"Očekáváme, že na kostry narazíme koncem dne," sdělil Murat Hurtič z bosensko-muslimské komise pro pohřešované. Exhumace může objasnit osud některých ze 17 tisíc lidí, kteří zmizeli za války. První kostry by měly ležet asi metr a půl pod zemí.
U Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu se z účasti na masakru zodpovídají tři bosenští Srbové. Válečný vůdce bosenský Srbů Radovan Karadžič a jeho vojenský velitel Ratko Mladič ovšem spravedlnosti unikají.
Srbsko dokonce požádalo o pomoc při pátrání po Mladičovi agenty americké tajné služby. Washington podle AP dosud nereagoval. Zdrženlivé je i NATO, které chtěl do honu na válečné zločince zapojit prezident Srbska a Černé hory Svetozar Marovič.
Postřílel stovky zajatců
U haagského tribunálu shodou okolností právě začíná proces s bývalým bosenskosrbským policistou Darkem Mrdjou, který minulý týden přiznal vinu za zabití více než dvou set mužů nesrbské národnosti na hoře Vlašič v Bosně.
Mrdja byl zadržen loni v červnu jednotkami SFOR v Bosně. Při předběžném slyšení prohlásil, že se cítí nevinen ve třech bodech obžaloby, která jej vinila ze zločinů proti lidskosti, z vraždy a z pokusu o vraždu.
Po třinácti měsících svou výpověď změnil a k posledním dvěma bodům se přiznal. Třetí bod, zločin proti lidskosti, obžaloba stáhla.
Šestatřicetiletý bývalý kovodělník před soudem přiznal, že se účastnil masakru, při němž speciální bosenskosrbská policejní jednotka pod jeho velením postřílela v srpnu 1992 nejméně 228 mužů nesrbské národnosti.
Oběťmi masakru byli převážně mslimové z koncentračního tábora Trnopolje na severozápadě Bosny, kde je Srbové drželi za nelidských podmínek. Vězněným bylo řečeno, že budou vyměněni za válečné zajatce. Autobusy je ale odvezly na popraviště.
Mrdja byl zadržen na základě tajného seznamu lidí obviněných u ICTY z válečných zločinů. Tento seznam byl pořízen s úmyslem, aby podezřelí nevěděli o svém obvinění a nesnažili se skrývat.
Prokuratura doporučila soudu, aby vzhledem k přiznání vyměřil Mrdjovi trest od 15 do 20 let. Obviněnému hroziloaž doživotí. Počítá se s tím, že by rozsudek mohl být vynesen koncem letošního roku.
