Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do Haagu doléhá kopání hrobu

  14:42aktualizováno  14:42
Buldozery v kopcích na východě Bosny vrstvu po vrstvě odklízejí zeminu z plochy o rozměrech zhruba čtyři krát čtyřicet metrů. Právě tady by podle soudních znalců měly být pohřbeny stovky obětí bosensko-srbského konfliktu z první poloviny 90. let. Očekává se, že masový hrob vydá pozůstatky stovek muslimů.

Pokud se potvrdí předpoklady, bude místo na hoře Crni Vrh největším masovým hrobem z války z let 1992 až 1995, která si vyžádala celkem 200 tisíc životů.

Místo je asi 80 kilometrů severovýchodně od Sarajeva poblíž hranice se Srbskem. Země zřejmě skrývá oběti z blízkého města Zvornik, zavražděné na samém počátku konfliktu, i těla stovek muslimů, pobitých v roce 1995 v Srebrenici.

Nejhorší evropský masakr od druhé světové války se stal v červenci 1995. Až osm tisíc muslimských mužů a chlapců bylo hromadně popraveno poté, co bosenskosrbské síly obsadily srebrenickou enklávu v bezpečnostní zóně OSN.

"Očekáváme, že na kostry narazíme koncem dne," sdělil Murat Hurtič z bosensko-muslimské komise pro pohřešované. Exhumace může objasnit osud některých ze 17 tisíc lidí, kteří zmizeli za války. První kostry by měly ležet asi metr a půl pod zemí.

U Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu se z účasti na masakru zodpovídají tři bosenští Srbové. Válečný vůdce bosenský Srbů Radovan Karadžič a jeho vojenský velitel Ratko Mladič ovšem spravedlnosti unikají.

Srbsko dokonce požádalo o pomoc při pátrání po Mladičovi agenty americké tajné služby. Washington podle AP dosud nereagoval. Zdrženlivé je i NATO, které chtěl do honu na válečné zločince zapojit prezident Srbska a Černé hory Svetozar Marovič.

Postřílel stovky zajatců
U haagského tribunálu shodou okolností právě začíná proces s bývalým bosenskosrbským policistou Darkem Mrdjou, který minulý týden přiznal vinu za zabití více než dvou set mužů nesrbské národnosti na hoře Vlašič v Bosně.

Mrdja byl zadržen loni v červnu jednotkami SFOR v Bosně. Při předběžném slyšení prohlásil, že se cítí nevinen ve třech bodech obžaloby, která jej vinila ze zločinů proti lidskosti, z vraždy a z pokusu o vraždu.

Po třinácti měsících svou výpověď změnil a k posledním dvěma bodům se přiznal. Třetí bod, zločin proti lidskosti, obžaloba stáhla.

Šestatřicetiletý bývalý kovodělník před soudem přiznal, že se účastnil masakru, při němž speciální bosenskosrbská policejní jednotka pod jeho velením postřílela v srpnu 1992 nejméně 228 mužů nesrbské národnosti.

Oběťmi masakru byli převážně mslimové z koncentračního tábora Trnopolje na severozápadě Bosny, kde je Srbové drželi za nelidských podmínek. Vězněným bylo řečeno, že budou vyměněni za válečné zajatce. Autobusy je ale odvezly na popraviště.

Mrdja byl zadržen na základě tajného seznamu lidí obviněných u ICTY z válečných zločinů. Tento seznam byl pořízen s úmyslem, aby podezřelí nevěděli o svém obvinění a nesnažili se skrývat.

Prokuratura doporučila soudu, aby vzhledem k přiznání vyměřil Mrdjovi trest od 15 do 20 let. Obviněnému hroziloaž doživotí. Počítá se s tím, že by rozsudek mohl být vynesen koncem letošního roku.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou

Během posledních sedmadvaceti let zmizely z přírody až tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vyplývá to ze studie založené na výzkumech a statistických údajích...  celý článek

Ilustrační foto
Také jsem obtěžoval ženy, kál se izraelský rabín v modlitbě

Do kampaně upozorňující na skryté sexuální násilí a přehlížené obtěžování se hromadně zapojily také izraelské židovky. Pozornost vzbudilo i pokání rabína, jenž...  celý článek

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.