Do ČR nebyli vpuštěni cizinci z Rakouska

  • 11
Očekávaná účast zahraničních demonstrantů s sebou přináší první problémy na hranicích. Do ČR se ve čtvrtek nedostali dva cizinci. Právníci Ligy postup policistů analyzovali, podle nich nebyl úřední postup na hranicích v souladu s cizineckým zákonem.
 

Odepření vstupu do ČR

 

Faktický stav: skupina cizinců cestující v osobním autě z Rakouska do České republiky nebyla na území ČR vpuštěna poté, co u nich byly během prohlídky vozu nalezeny letáky s textem vyjadřujícím nesouhlas s aktivitami a zaměřením Severoatlantické aliance a v poznámkovém bloku jednoho z nich zakreslený symbol anarchistických myšlenek, velké A v kroužku. Poté jim byl českými orgány odepřen vstup na území s odkazem na § 9 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb.

 

Právní situace:

Odůvodnění rozhodnutí českých orgánů je nedostatečné, neboť odst. 1 § 9 zákona o pobytu cizinců obsahuje celkem třináct velice rozličných důvodů odepření vstupu na území ČR. Rozhodnutí nesplňuje požadavek řádného odůvodnění.

Z popisu situace je nepochybné, že skutečným důvodem nevpuštění skupiny cizinců byly nalezené letáky vyjadřující negativní názor na vojenské uskupení NATO a pravděpodobné sympatie k anarchistickým názorům vyjádřené symbolem v osobních písemnostech.

Žádná z těchto věcí nemůže být způsobilá vyvolat důvodné obavy, že by mohlo dojít k naplnění některého z důvodů vyjmenovaných v § 9 odst. 1 cizineckého zákona – nejpravděpodobněji písm. k) spočívající v nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek,  neboť případný odkaz na některý z důvodů “technických” spočívajících v různých závadách na cestovním dokladu či např. na důvod “ohrožení veřejného zdraví” apod. by byl zjevně naprosto absurdní.

Názory vyjádřené v letácích jsou realizací práva na svobodu projevu zaručenou českým právním řádem (čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod) i mezinárodními smlouvami (zejména čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně  lidských práv a základních svobod). V letácích vyslovené názory jsou v intencích zaručené svobody projevu, neboť nevybočovaly z prostoru svobodného hlásání svého přesvědčení tím, že by např. podněcovaly k nenávisti vůči skupině osob či k omezování práv a svobod jiných (tento způsob projevu nepožívá ochrany a naopak je stíhán trestním právem).

Anarchistický symbol rovněž nemůže vyvolat důvodné nebezpečí narušení veřejného pořádku apod., protože jeho přechovávání v osobních písemnostech představuje výkon svobody myšlení a svědomí  zaručený mj. článkem 15 odst. 1 Listiny (pokud by nebyl jen v osobních písemnostech a byl prezentován veřejně, jde navíc o svobodu projevu). Pokud na základě tohoto symbolu nevpustily české orgány skupinu cizinců na území ČR, dopustili se navíc diskriminace z důvodů světového názoru, kterou zakazuje čl. 3 odst. 1 a 3 Listiny a také např. čl. 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Důvodem pro existenci obav, že by osoby mohly narušit závažným způsobem veřejný pořádek by mohlo být např. nalezení většího množství útočných zbraní ve voze či záznamy o těchto osobách, že se již dříve takovýchto činů dopustili apod. Narušením veřejného pořádku nemůže v žádném případě být výkon shromažďovacího práva, třebaže spojený s prezentováním radikálních či menšinových názorů! Orgány nenašly nic, co by dávalo důvod k obavám, že osoby naruší na území ČR veřejný pořádek.

Skutečný důvod odepření vstupu je tedy nezákonný a navíc je i porušením předpisů vyšší právní síly – ústavních zákonů.

Prakticky orgány řeší obdobné situace tak, že odkážou na zástupný důvod – nejčastěji důvod uvedený pod písm. c) odst. 1 § 9 tj. že cizinec je nežádoucí osobou. Seznam nežádoucích osob je vyhotovován bez jakékoli kontroly, cizinci se zařazení do tohoto seznamu nesděluje a zákon neupravuje žádný přezkum zařazování do těchto seznamů. Důvody pro zařazení do seznamu nežádoucích osob jsou navíc velice vágní a neexistuje možnost kontroly tvrzení o evidenci cizince v tomto seznamu.

Sdělený “důvod” (resp. odkaz na soubor třinácti důvodů) je zcela nekonkrétní a nemá jakoukoli informační hodnotu. Kdyby policie dodržovala striktně cizinecký zákon, umožnila by nahlédnutí do záznamu, který musí orgán o odepření vstupu vyhotovit a který musí obsahovat odůvodnění (to neznamená odkaz na písmeno odstavce 1 § 9, ale skutečnosti z nichž vyvozuje naplonění podmínky tohoto písmena). S tímto záznamem má osoba, jíž byl odepřen vstup na území, právo se seznámit.

I kdyby byl hypoteticky některý ze zákonných důvodů odepření vstupu shledán, policie musí “zachovat přiměřenost  mezi  důvodem  odepření   vstupu  a  důsledky  tohoto odepření”.

 

Shrnutí:

Rozhodnutí bylo nezákonné a diskriminační (takže došlo i k porušení ústavních norem), ale prakticky neexistuje proti tomuto rozhodnutí obrana, protože právní řád neposkytuje pro tyto případy žádné procesní nástroje jako např. opravný prostředek (odvolání). V případě, že by v záznamu zdůvodnění chybělo nebo by odkazovalo na jiný důvod než evidenci v seznamu nežádoucích osob, je zde možnost úspěšného uplatnění žaloby proti tomuto rozhodnutí. Žaloba vede k tomu, že rozhodnutí pohraniční policie přezkoumá nezávislý soud, který by měl rozhodnutí zrušit a žádá-li to žalobce, přiznat mu náhradu škody způsobenou tímto nezákonným rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že nelze ověřit evidenci a důvody této evidence v seznamu nežádoucích osob, pokud by na tento důvod české orgány odkazovaly (což je pravděpodobné, neboť jde o běžnou praxi), jsou zde šance žaloby menší. Dále lze podat stížnost na jednání orgánu, který neposkytl úplné resp. formálně správné informace o “důvodech” odepření vstupu. Ta však není tak silný nástroj, nevede ke zrušení rozhodnutí a vedla by nanejvýš k potvrzení formálního pochybení konkrétního policisty (což není příliš pravděpodobné).  Z hlediska mezinárodního práva rovněž neexistuje závazek, který by poskytl obranou proti rozhodnutí suverénního státu nevpustit na své území osoby dle svého uvážení.

Pravý důvod odepření vstupu je tedy nezákonný a protiústavní, pokud však v úředním záznamu uvedly české orgány zástupný důvod, který zákon (§ 9 odst. 1) zná, je náprava velmi obtížná, nicméně jistou šanci by měla správní žaloba k soudu.

 

Video