"Je to nejvyšší částka od roku 1993, v porovnání s rokem 2000 dvakrát vyšší," komentoval sumu 60 miliard Martin Mana, šéf oddělení ČSÚ pro vývoj a výzkum.
Za loňský rok přitom výdaje na vědu výrazně stouply, hlavně díky podnikům. Od nich nyní pochází téměř polovina všech investic, zatímco výdaje ze státního rozpočtu se příliš nezměnily.
Jednoznačně nejvíce peněz od podnikatelského sektoru končí ve vývoji v automobilovém průmyslu, celá jedna čtvrtina. "To je ve srovnání s jinými zeměmi výjimka, obvykle dominují spíš výzkumy moderních technologií," řekl iDNES.cz Mana.
Česko investuje do vědy a výzkumu víc než Itálie, Řecko nebo Španělsko. V porovnání s Maďarskem jsou investice do vědy v Česku dvojnásobné, se Slovenskem sedminásobné. Oproti tomu sousední Rakousko dává do výzkumu třikrát více, řekl Mana. Desetina ze všech investic v ČR pak pochází od zahraničních firem.
Ve vládním výzkumu, na němž se podílejí hlavně ústavy Akademie věd, dominují přírodní vědy. "Jejich podíl je unikátní, v České republice je vůbec nejvyšší, to samé platí o technických vědách ve vysokoškolském výzkumu," řekl expert. Podle něj je to dané tradicí na českých vysokých školách, kde mají technické obory silné místo.
Z čísel rovněž vyplynulo, že u většina prostředků na výzkum, přesně šedesát procent, skončí ve firmách. Zatímco peníze ze státního rozpočtu podle Many často směřují do podnikové sféry, opačným směrem příliš neproudí - firmy státní výzkum moc "nesponzorují".
Vzhledem k nadvládě podnikatelského sektoru v českém výzkumu se nejvíc peněz vkládá do experimentálního vývoje (25,3 miliardy korun). Na aplikovaný výzkum šlo 17,9 miliardy korun a na základní výzkum, který je dominantou především vládního sektoru, pak zbylých 15,9 miliardy korun.
