Rozbíječ kostí, jak dravci říkají Španělé, jelikož kosti své potravy, mršin, čtvrtí pádem z výšky, se jmenuje Bernd. V nejvyšších českých horách strávil noc z 21. na 22. května, konkrétně v Martinově dole.
Teprve teď ale správci hor získali informace o dravcově přeletu. Orlosup měl totiž na sobě vysílačku. "Bernd byla vybavena satelitním vysílačem a vloni v červnu ji vypustili do přírody ve Švýcarsku," popisuje začátek dlouhé ptákovy cesty mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Řadu měsíců Brend roztahovala křídla nad krajinou švýcarských, italských a rakouských Alp. Pak ale nečekaně "vzala roha" a v půlce května se vydala směrem na severovýchodní Německo.
"Odtud zamířila do Čech, dále do Polska, u Baltského moře se obrátila k západu, pak na jih a začátkem června se potulovala po Bavorsku, s jedním záletem opět do Krkonoš," uvádí Drahný.
Jenže brázdění nebe v okolí severních hranic Česka se orlosupovi málem stalo osudným. Usadil se v blízkém Zhořelci a tady ho vysíleného odchytli pracovníci liberecké zoo. Měli totiž podezření, že se jeden z největších evropských dravců otrávil těžkými kovy.
"Hned po příjezdu k nám dostal k jídlu dvě křepelky a pět kuřátek, což bez problémů snědl," říká kurátor dravých ptáků liberecké zoo Jan Hanel. Bernd pak putovala do pražské zoologické zahrady, kde podstoupila další vyšetření.
Možná, že tu orlosup přebýval častěji
Na českou stranu hor ovšem mohla zalétnout i častěji. "Po cestě totiž ztratila vysílačku, takže její signál už nemohl být monitorován," dodává mluvčí liberecké zoo Ivan Langr. Bernd se nyní vrací do svého švýcarského domova.
Podle Drahného je chvilkový výskyt orlosupa v Krkonoších naprosto výjimečnou událostí. "Pár neurčitých a nedoložených pozorování u nás pochází z 19. století. Vhodné prostředí a podmínky pro dlouhodobé přebývání v Krkonoších, ani v celých Čechách pro orlosupa neexistují," vysvětluje Drahný.
Orlosup s rozpětím křídel přes dva a půl metru žije na území Afriky, Indie a Tibetu. V Evropě přebývá několik malých populací ve vysokých pohořích mezi Pyrenejemi a Kavkazem. Jeho populace však stále klesá a v Alpách již orlosupi dokonce téměř vymizeli.
Orlosup se živí převážně kostmi, které rozbije tím, že je nechá spadnout z výšky na skálu. Dále též konzumuje všechny šlachy a chrupavky. Díky metabolismu a síle žaludečních šťáv je schopen vytěžit všechny proteiny, tuky a minerály z této speciální potravy. Kromě "rozbíječe kostí" má ještě jednu přezdívku, a to čistič alpských lučin, neboť se živí mršinami uhynulých zvířat a tím čistí přírodu.
Orlosupa mají také v liberecké zoo
V Česku orlosupa chová několik zoologických zahrad. Také ta v Liberci. "Od roku 1993 jsme do volné přírody vypustili 12 mláďat. Naposledy se tak stalo v roce 2010, kdy jsme do oblasti Argentera v italských Alpách vypustili samici Elenu," odhaluje Langr.
V uplynulých dvou letech se v Liberci odchov dravce nezdařil. "Samici z roku 2011 jsme ovšem našli mladého samce a stane se základem dalšího chovu," podotýká mluvčí.
Orlosup není jediným zvířetem, které se po staletích zatoulalo na území Libereckého kraje. Podle odborníků je již jen otázka času, kdy do Lužických či Jizerských hor zavítá některý člen vlčí smečky ze sousedního Saska. Poslední záznam ze severních Čech o výskytu vlka je přitom z roku 1870 z Dětřichova.
