Syrské uprchlice v Turecku | foto: AP

Do Česka přijmeme 1 500 uprchlíků, vláda chce při výběru právo veta

  • 1661
Česká republika je ochotna přijmout od září v průběhu dvou let 1 500 uprchlíků. Rozhodla o tom vláda. Až 1 100 uprchlíků ČR přijme z Řecka a Itálie, další čtyři stovky lidí z táborů, které nejsou na území Evropské unie. „Například z Jordánska či Kurdistánu,“ řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek. Při výběru chce mít Česko právo veta.

A to v případě, že se u nich prokáže bezpečnostní riziko. „Letos by to mohlo být čtyři sta lidí, příští rok sedm set, v roce 2017 zbylé čtyři stovky. Start bude v září 2015, konec projektu v září 2017,“ sdělil iDNES.cz ministr vnitra Milan Chovanec.

S tímto mandátem pojede na čtvrteční jednání ministrů vnitra do Lucemburku. To, že uprchlíci na území České republiky přijdou, ještě neznamená, že také získají azyl. „Určitá část z nich nezíská statut uprchlíka a budou vráceni do zemí, kde byli zachyceni,“ prohlásil lidovecký vicepremiér Bělobrádek. S Evropskou unií chce česká vláda vyjednávat o tom, jak bude nastaveno vracení uprchlíků, kteří se žádostí o azyl v Česku neuspějí.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky bude přijetí uprchlíků jednorázovou „solidární akci“ ve chvíli, kdy se řada zemí EU, včetně Česka, postavila proti kvótám pro povinné rozdělení uprchlíků, které navrhovala Evropská komise.

Odpovídá to možnostem ČR, uvedl premiér

„Jednorázové částečné přerozdělení uprchlíků vnímám jako naši nezbytnou pomoc v současné krizové situaci, která odpovídá možnostem České republiky, nikoliv jako řešení problému, který má dnes Evropa s migrací,“ uvedl k rozhodnutí vlády premiér.

„Budeme mít celý proces pod kontrolou. Podobně budou pomáhat v Polsku, na Slovensku, nebo třeba v Pobaltí. Lidé se nemusí vůbec obávat toho, že by tady docházelo k něčemu, co by vláda nebyla schopna zvládnout,“ prohlásil již před jednáním vlády.

Plán s uprchlíky

Česká republika je od září 2015 do září 2017 ochotna přijmout 1100 uprchlíků, kteří jsou nyní hlavně v Itálii a Řecku a dalších 400 uprchlíků, kteří jsou nyní mimo EU, například v Jordánsku či v Kurdistánu.
Letos má jít o 400 lidí, příští rok o 700 osob, v roce 2017 o dalších celkem 400 lidí. Číslo těch, kteří získají azyl, může být nakonec výrazně nižší, protože ne všichni splní podmínky.
Celkem Evropská unie řeší, co se 40 tisíci lidmi, kteří jsou nyní na území EU a dalšími 20 tisíci lidmi mimo unii.

Uprchlíci se valí do Evropy více směry. Z válkou sužované Sýrie utíkají před vraždícími fanatiky z takzvaného Islámského státu, na člunech přes Středozemní moře zas míří tisíce uprchlíků z politicky nestabilní Afriky, zejména z Libye. Itálie ani Řecko nejsou jejich příval schopny zvládnout.

Třetí směr je z Balkánu přes Maďarsko, kde se také ilegální imigranti začínají hromadit. Maďarsko chce proto postavit mohutný plot na své jižní hranici.

Sobotka vyjádřil nespokojenost nad tím, že jižní hranice Schengenu není dobře zabezpečena v Řecku ani v Itálii. „Klademe důraz na to, aby začala fungovat návratová politika,“ prohlásil. I o tom bude ve čtvrtek v Lucemburku s partnery ze zemí Evropské unie jednat ministr vnitra Chovanec.

Česko si udělá „bezpečnostní sken“ přijímaných lidí

„My chceme deklarovat našim partnerům, že migranty, kteří k nám přicházejí a budou se integrovat do společnosti, chceme vybrat. Chceme znát jejich historii, chceme udělat bezpečnostní sken a v té druhé fázi azylového řízení, kdy by tady zůstávali, tak využijeme nabídky Charity a farností. Ale ne v první fázi. Ti lidé musí projít standardním azylovým řízením a získat tady nějaký statut,“ uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz Chovanec (rozhovor najdete zde).

Náboženské přesvědčení uprchlíků Česká republika zjišťovat nebude. Proti tomu, aby země přijímala islámské uprchlíky, protestuje zejména sdružení Islám v ČR nechceme, které dokonce sesbíralo a do Poslanecké sněmovny doručilo 145 tisíc podpisů proti povinným kvótám pro rozdělení uprchlíků, které nakonec na úrovni Evropské unie neprošly.

Naopak se podle ministra Chovance bude zohledňovat, jakou profesi uprchlík má a jaká je jeho šance na uplatnění na českém pracovním trhu. Sobotka už také řekl, že Česká republika bude muset přizpůsobit kapacity azylových zařízení tak, jako to dělají jiné země. Na příštím jednání ministr vnitra předloží seznam deset objektů, které by se mohly sloužit pro azylanty.

„Ti, kteří azyl dostanou, si budou moci vybrat, zda budou chtít žít v České republice, nebo pobývat jinde v Evropské unii. Lidem, kteří utíkají před válkou, chceme dát šanci, aby se tady usadili na delší období,“ řekl předseda vlády. Ve spolupráci s církvemi, odbory i neziskovými organizacemi jim bude chtít česká vláda najít práci, pomoci jim i při získávání bydlení a při výuce češtiny.

Zatím největší české středisko pro uprchlíky funguje v Kostelci nad Orlicí:

14. června 2015


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video