"Víme o tom, ale zatím to nebudeme komentovat. Tuto zprávu jsme dostali pouze ústní formou od italské policie," uvedl šéf protiextremistického oddělení policejního prezidia Jiří Weishäupl.
Odpůrci globalizace ze sdružení Ya Basta! patří k nejlépe organizovaným demonstrantům a nechybí při žádných násilných protestech proti politice velmocí. Také při předloňském jednání Mezinárodního měnového fondu bojovali v pražských ulicích s policejními těžkooděnci.
Třebaže italští radikálové výpravu do Česka teprve připravují a je možné, že nakonec ani nepřijedou, česká policie už nyní slíbila, že nepustí přes hranice žádný podezřelý hromadný zájezd. Prohlásil to v pondělí ministr vnitra Stanislav Gross. "Pokud nebude tentokrát tak silný tlak z nejvyšších politických míst v České republice a zahraničí, jako byl tehdy, nikoho nepustíme," řekl ministr.
Měl na mysli zvláštní vlak s aktivisty Ya Basta!, který v září 2000 mířil do Prahy kvůli zasedání finančníků. Policie jej zadržela na hraničním přechodu, po protestech italských diplomatů však vlak nakonec na české území pustila.
Na summit míří elitní demonstranti
Říkají si Ya Basta! a podle policie se už chystají na cestu do Prahy, aby při summitu Severoatlantické aliance protestovali proti politice západního světa. Znáte je z demonstrací proti Mezinárodnímu měnovému fondu před dvěma lety: radikálové s hornickými přilbami na hlavách, navlečení do molitanových chráničů a igelitových kombinéz buší dřevěnými tyčemi do policejního kordonu na Nuselském mostě.
Italští aktivisté sdružení Ya Basta! jsou ve srovnání s ostatními ultralevicovými radikály nebezpeční jednou věcí: při demonstracích jsou nebývale organizovaní. Poslouchají pokyny jednoho vůdce. Někdy postaršího muže, který při srážkách s policií zpovzdáli určuje taktiku.
|
Co to je Ya Basta! |
Že se Ya Basta! na střety řádně připravila, bylo jasné od prvního okamžiku: její lidé na sobě měli nepropustnou bílou pláštěnku (podle nich si vysloužili přezdívku "Bílé overaly"), v rukou pneumatiky a tělo obalené molitany proti ranám policejních obušků. Proti slznému plynu se chránili plynovými maskami. Když se přesto nadýchali, ošetřili je asistenti-zdravotníci ze zálohy.
"Proti agresivním a organizovaným skupinám, jako je Ya Basta!, se zasahuje velmi těžce," říká příslušník krajské zásahové jednotky, jenž se s nimi setkal při zasedání Mezinárodního měnového fondu a který Kongresové centrum bude střežit i za pár dnů.
"Tehdy jsme udělali chybu, protože jsme zvolili defenzivní taktiku. Zastavili jsme se a jenom chránili pozice. Oni pak házeli šutráky, dokud je to bavilo," vysvětluje. Tentokrát by měli policisté postupovat "aktivněji", už proto, že taktiky sdružení Ya Basta! nastudovali při cvičeních.
Ministr vnitra Stanislav Gross opakovaně prohlásil, že policie militantní extremisty do země nepustí. Jenže to sliboval už před dvěma lety. Tenkrát se stal zvláštní rychlík Řím - Praha s pěti stovkami demonstrantů z Ya Basta! diplomatickou rozbuškou. Policie tehdy speciálně vypravený vlak zastavila na hraničním přechodu v Horním Dvořišti na Českokrumlovsku, po několikahodinovém vyjednávání mu však cestu uvolnila a expres do Prahy nakonec dorazil.
Předcházely tomu protesty zadržených pasažérů, kteří v kolejišti na hranicích rozdělali ohně a zablokovali další rychlíky. A rovněž diplomatické intervence. "Nechtěli jsme je pustit, ale nebyla to věc policie ani ministerstva vnitra. Byla to politika. Ministerstvo zahraničí po diplomatické nótě italského velvyslance, který byl ve vlaku přítomen, rozhodlo o pokračování jízdy vlaku. My jsme se přitom připravovali na opatření a byli jsme dokonce devadesát vteřin od zásahu," popsal tehdejší situaci šéf protiextremistického oddělení policejního prezidia Jiří Weishäupl.
Aktivisté z Československé anarchistické federace, kteří na dobu summitu ohlásili několik desítek demonstrací, už dříve prohlásili, že čekají posily ze zahraničí. Ultralevicové radikály zejména z Německa, Polska, Slovenska, Itálie a Španělska. "Není to jen Ya Basta!, víme o dalších skupinách aktivistů, kteří k nám budou najíždět. Více ale říct nemůžu, protože některé informace podléhají utajení ve stupni vyhrazené nebo důvěrné," odbyl otázku, kdo další do Prahy míří, policista Weishäupl.
|
Ya Basta! Už toho máme dost, vzkazují světu Italské sdružení Associazione Ya Basta! (ze španělštiny: už toho máme dost!) bylo založeno v roce 1996 jakožto podpora tzv. zapatistickému hnutí v Mexiku. Zapatisté se inspirovali ideály mexického revolucionáře Emiliana Zapaty, který v roce 1911 vedl mexické Indiány - zemědělské nádeníky - v boji za jejich základní sociální a občanská práva. Jejich následovníci pak v 90. letech minulého století bojovali za práva Indiánů Chiapas proti ekonomickému útisku mexické vlády. Jako vojenská síla poprvé vystoupili v lednu 1994, kdy začala platit dohoda o volné obchodní výměně NAFTA, která otevírá mexické trhy výrobkům z USA a Kanady. Na podporu boje zapatistů se pak za dva roky v Itálii sdružení Ya Basta! zrodilo. Sympatie s mexickými revolucionáři má v Itálii tradici. Socialisticky smýšlející otec fašistického diktátora Mussoliniho dal synovi jméno Benito podle slavného mexického revolucionáře Benita Juáreze. Vzhledem k okolnostem svého vzniku se Ya Basta! od počátku charakterizovala odporem proti neoliberalistické politice, která převládala v Americe i v západní Evropě. Sdružení svými akcemi navazuje na řadu extrémně levicových organizací prosperujících v Itálii od počátku 70. do poloviny 80. let minulého století, které se rozpustily po teroristické ofenzivě Rudých brigád. Na rozdíl od těchto organizací Ya Basta! nemá žádnou pevnou strukturu. Funguje na základě takzvaných městských shromáždění (největší jsou v Miláně, Římě a Padově), která pracují nezávisle, bez volených funkcí. K původnímu boji proti mezinárodním holdingům se připojil boj za ochranu životního prostředí, proti biotechnologiím a geneticky manipulovaným potravinám a NATO. Ya Basta! Teoreticky hlásá občanskou neposlušnost, ale její členové, kteří se přímo hlásí k tradicím anarchismu, pod rouškou občanské neposlušnosti hledají úmyslné srážky nejen s policií, ale i s oficiální levicí, která plně přijala pravidla parlamentní demokracie. |
