Předpokládá se, že by to mohla udělat na červnové schůzi.
Krausovým soupeřem by měl být místopředseda výboru za KSČM Svatomír Recman. Favoritem volby je však Kraus.
V řadách ČSSD se ještě uvažovalo o kandidatuře člena rozpočtového výboru Miloslava Vlčka. Přednost nakonec dostal Kraus.
Někteří sociální demokraté mu v této souvislosti vytýkali kumulaci funkcí. Při úterním jednání klubu však podle ČTK s takovou kritikou nikdo nevystoupil.
Funkce předsedy rozpočtového výboru se uvolnila v březnu, kdy ji opustil šéf lidovců Miroslav Kalousek. Rezignoval kvůli spekulacím kolem manželčina bytu. V tisku se totiž objevily informace, podle nichž krátila daň, což ale Kalousek popřel. Přesto na funkci rezignoval, aby - jak vysvětlil - chránil prestiž výboru i KDU-ČSL. - více zde
Lidovci dostanou jiné funkce
Vzhledem k tomu, že ČSSD projevila zájem o křeslo předsedy rozpočtového výboru, pro lidovce se možná uvolní funkce šéfa výboru pro veřejnou správu, životní prostředí a regionální rozvoj. Jeho předsedou byl sociální demokrat Radko Martínek, který se ale v dubnu stal ministrem pro regionální rozvoj.
Kandidátem lidovců na tuto funkci by mohl být dosavadní místopředseda výboru a někdejší ministr pro místní rozvoj Tomáš Kvapil. Nelze vyloučit, že svého kandidáta by mohla navrhnout KSČM, ale zatím o tom nerozhodla.
Kalouskovu rezignaci na vedení rozpočtového výboru provázely zmatky. Lidovecký šéf rezignoval v polovině března, kdy také vrátil kancelář a služební auto a vzdal se ostatních výhod.
Parlamentní právníci ale později s odkazem na jednací řád upozornili, že definitivně ve funkci skončí až ve chvíli, kdy dolní komora potvrdí nebo zvolí jeho nástupce.
Martínkův odchod z výboru by tak sporný být neměl. Podle jednacího řádu totiž poslanec, který je současně ministrem, nemůže být členem sněmovního výboru.
Ve sněmovně je celkem 14 výborů. Lidovci dosud řídili dva - kromě Kalouska vede ústavně-právní Vlasta Parkanová. Nejvíce předsedů, šest, má ČSSD. ODS má čtyři a KSČM a US-DEU po jednom. Toto rozdělení vzešlo z jednání po volbách v roce 2002.
S funkcí jsou spojeny různé výhody. Řadový poslanec bere měsíčně bez náhrad 55 tisíc korun, šéf výboru dostává zhruba o 20 tisíc více. Navíc má k dispozici kancelář se sekretariátem a služební octavii, jejíž provoz hradí sněmovna.
