Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do čela FPÖ kráčí Haiderův odpůrce

  13:21aktualizováno  13:21
Návrat populisty Jörga Haidera do čela rakouských Svobodných se nekoná. Kandidaturu na šéfa krajně pravicové strany přijal odstupující rakouský ministr dopravy a infrastruktury Mathias Reichhold. Podporu má jak od odstupující předsedkyně Susanne Riessové-Passerové, tak i od stranického grémia. Jediný kandidát na šéfa FPÖ už naznačil, že chce vyřadit dolnorakouského funkcionáře strany Ewalda Stadlera z kandidatury na parlamentní mandát. Stadler přitom platí za jednoho z nejvěrnějších Haiderových lidí.

Stadler je rakouskými médii označován přímo za ideologa Haiderova populismu. Svým osobním chováním ale dolnorakouský funkcionář způsoboval straně značné problémy.

Reichhold si vzal čas na rozmyšlenou
O navržení Reichholda jako kandidáta sobotnímu mimořádnému sjezdu FPÖ rozhodlo podle pronikajících informací už pondělní zasedání grémia strany.

Reichhold si však vzal čas na rozmyšlenou a spolu s některými předáky FPÖ pak médiím říkal, že je jen jedním z možných kandidátů; žádné jiné jméno však vysloveno nebylo.

Definitivní rozhodnutí padlo v úterý na dalším zasedání grémia v Korutanech, kterého se zúčastnil i kontroverzní silný muž strany, hejtman Jörg Haider.

Tam Reichhold dostal podle vlastního vyjádření jasnou podporu a schválení svých podmínek, k nimž patří semknutost strany za jednou přijatou linií, předsedovo právo veta vůči některým vybočujícím návrhům a přijetí dalších důsledků z nynějšího vývoje ve straně.

Mathias Reichhold

Pětačtyřicetiletý ministr dopravy, výzkumu a technologií přišel do koaliční vlády v únoru. Jeho kariéra v FPÖ začala v roce 1988, kdy se stal generálním tajemníkem strany. V roce 1990 byl poprvé zvolen do parlamentu a od té doby pendluje mezi Vídní a rodným Klagenfurtem. Byl jedním z nejbližších Haiderových spolupracovníků. Od ledna 1995 pracoval rok v Evropském parlamentu. V zemské vládě byl odpovědný za obor výstavby, dopravy, rodiny a sportu. Loni v březnu se z politiky stáhnul a založil firmu. Letos se vrátil - do funkce ministra dopravy.
Profesní životopis
Narodil se 5. července 1957. Vystudoval vyšší zemědělské učiliště. Na vojně absolvoval seminář o zemědělském vzdělávání. Poté si doplnil pedagogické vzdělání a pracoval v poradenských službách Hospodářské komory a učil na administrativní škole v Sankt Georgenu. Tam byl v letech 1985 - 90 v obecní radě. Je ženatý, má 19letého a pětiletého syna.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Vládní koalice s Haiderem nevydržela
Bývalý předseda rakouských Svobodných Jörg Haider se postaral o rozpuštění vlády. Věřil, že z toho nebude profitovat nikdo jiný než on sám. Po zasedání grémia v Korutanech se dokonce objevily informace, že jediným smysluplným kandidátem je právě on.

Haider rozpoutal ostrý vnitřní spor ve straně kolem daňové politiky vlády, který vedl k odstoupení dosavadní předsedkyně strany Susanne Riessové-Passerové, která současně podala demisi na svou vládní funkci vicekancléřky.

Rezignovali i dva další ministři za FPÖ a šéf parlamentního klubu strany Peter Westenthaler. Žádný z nich se zasedání v Linci neúčastnil.

Haider: Straně pomohu v těžké situaci
"Přebírám úlohu předsedy strany, abych FPÖ pomohl v těžké situaci a vedl ji vpřed k úspěchu," prohlásil Haider po zasedání užšího grémia strany v Linci. "Utrpěli jsme jen malou podnikovou nehodu. Ozdravná kúra ale už skončila a od nynějška pojedeme plnou parou dál."

Své rozhodnutí nekandidovat ve volbách zdůvodnil tím, že chce splnit sliby dané voličům v Korutanech a zůstat do roku 2004 zemským hejtmanem.

Ve funkci předsedy strany ho musí ještě potvrdit mimořádný sjezd strany 21. září v Oberwartu.

Haider potvrdil, že chce dále prosazovat rychlé uskutečnění daňové reformy, která by měla ulehčit hlavně středním a malým plátcům. Jeden z navržených místopředsedů a ministr obrany Herbert Scheibner zopakoval, že Svobodní jsou pro rozšíření Evropské unie na východ, "ale ne za každou cenu".

V této souvislosti zmínil požadavek FPÖ na zrušení takzvaných Benešových dekretů a odmítavý postoj strany k jaderné energetice.

Naprostým překvapením byla volba ministra sociálních věcí Herberta Haupta na post volebního lídra. Někdejší veterinář je Haiderovým dlouholetým věrným spolupracovníkem a pochází stejně jako on z Korutan. Dosud nepříliš známý a málo populární Haupt ale vzbudil v prvních ohlasech až posměchy a potvrdil podezření, že Haider ho nastrčil před volbami pouze jako svoji figurku.

Schüssel rozpustil kabinet
Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel v úterý 10. září ohlásil demisi své vlády. Rakousko čeká rozpuštění parlamentu a předčasné volby.

Jejich termín kancléř předběžně stanovil na přelom listopadu a prosince. Příčina pádu vlády? Mocenská roztržka v Haiderově straně.

Vláda, která je složena ze Svobodných (FPÖ) a konzervativních lidovců (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela, končí po třech letech.

Lidovci: Končíme s nimi
"Zítra večer doporučím své straně přijmout rozpuštění parlamentu v nejbližším možném termínu, tedy na příštím zasedání sboru 19. září," řekl Schüssel.

"Končíme spolupráci se Svobodnými, protože se s nimi už nedá udržet stabilní vláda," dodal kancléř a předseda lidovců.

Rozpad odstartovala vicekancléřka
Bývalý šéf Svobodných a korutanský hejtman Jörg Haider po roztržce s ministry z vlastní strany oznámil už dopoledne, že požaduje předčasné volby. V neděli kvůli němu odešla z vlády šéfka Svobodných a vicekancléřka Susanne Riessová-Passerová a ministr financí.

Demisi z vládních i stranických funkcí ohlásil v neděli také předseda parlamentního klubu Svobodných Peter Westenthaler. Po třech předních politicích rakouské vládní strany FPÖ ohlásil demisi také ministr dopravy za FPÖ Mathias Reichhold.

Jak krize začala
Za rozpadem rakouské koaliční vlády není nikdo jiný než samotný Haider. Záminkou se stalo plánované snížení daní. Vicekancléřka ho chtěla po dohodě s lidovci odložit až na rok 2004, aby měl stát na pomoc oblastem postižených katastrofální povodní.

Strana Svobodných se už měsíce zmítala v rozporech kolem toho, kdo je vlastně jejím šéfem: zda zvolená předsedkyně Riessová-Passerová, nebo kontroverzní, avšak charismatický Haider.

Odklad daňové reformy krizi ve straně vystupňoval. Haider se proti odkladu postavil a pohrozil mimořádným sjezdem FPÖ, na kterém by musela obhajovat svůj post. Riessová-Passerová takový tlak odmítla a podala demisi.

Haiderovi stoupenci ve straně požadují Haiderův návrat do nejvyšší politiky a přehodnocení rozšiřování Evropské unie.

Z partnerky soupeřka

Když nastupovala před dvěma roky jedenačtyřicetiletá vicekancléřka Susanne Riessová-Passerová do čela ultrapravicové strany Svobodní (FPÖ), byla bezmeznou obdivovatelkou Jörga Haidera.

Korutanský hejtman ji také po nečekaném odchodu z čela FPÖ navrhl za svou nástupkyni.

Nyní jsou rivalové. Dobré vztahy mezi oběma politiky byly přitom cítit ještě v průběhu letošního roku.

Haidera sice vicekancléřka předstihla v žebříčcích popularity, ale ten při svých odchodech z politiky vždy zdůrazňoval, že bude k dispozici i celostátní politice tak, jak si to bude přát vicekancléřka. Postupně však ve straně převládl konflikt o to, kdo FPÖ řídí.

Riessová-Passerová se v únoru 2000 stala vůbec první vicekancléřkou v historii Rakouska.

Haider volby nechtěl, ale otočil
Rakouská opozice naléhá na uspořádání předčasných voleb už měsíce. Podle posledních průzkumů by v nich mohla získat těsnou většinu.

Haider má opačný problém a o víkendu před volbami varoval: "S tím bychom si neměli zahrávat. FPÖ by nemusela deset let nic znamenat."

Hned druhý den ale otočil a prohlásil, že s novými volbami počítá a považuje je za nevyhnutelné. Řekl, že předčasné volby nechtěl, ale že je odpovědný vůči svým voličům. Otázku, zda povede stranu do listopadových voleb, nechal otevřenou.

Preference této krajně pravicové strany poprvé od roku 1990 klesly pod 20 procent. Ve volbách v roce 1999 získala strana Svobodných 27,2 procenta a poté se poprvé prosadila až do vládních křesel.

I koaliční lidovci o víkendu zdůraznili, že nestojí o předčasné volby. "Ale nebojíme se jich," zopakovali páteční prohlášení kancléře Schüssela. Nejvíce tak nynější spory v FPÖ ohrožují samotné Svobodné.

Korutanský hejtman a bývalý šéf FPÖ Jörg Haider promlouvá na průmyslové výstavě pořádané v Lichtenštejnsku. Mimo jiné oznámil, že chce uspořádat předčasné volby, 9. září 2002.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump si před akcí proti KLDR vyžádá souhlas Soulu, tvrdí Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump jihokorejskému vedení slíbil, že v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje si vyžádá svolení Soulu, řekl...  celý článek

Desetiletý afghánský uprchlík Farhád Núrí ukazuje portrét srbského tenisty...
Srby okouzlil malý Picasso z Afghánistánu, prezident mu nabídl občanství

Srbský prezident Aleksandar Vučić nabídl desetiletému migrantovi z Afghánistánu a jeho rodině občanství. Chlapec, který si kvůli svým kresbám vysloužil...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.