"Ten vir sem dojde - turistický ruch, který ho šíří, je mocnou čarodějkou," říká ovšem hlavní pražský hygienik Vladimír Polanecký. V Česku je podle něho zatím klid. Stejně je na tom Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko, jež zatím tvoří kolem republiky "chřipkový obranný val".
Žádná hlášení nejsou ani z Ruska. To však i podle Marie Otavové z Národní referenční laboratoře pro chřipku neznamená, že epidemie do Čech dříve či později nedojde. "Do čtrnácti dnů je tu," také říká Polanecký.
"Epidemie? To jsou tisícovky nemocných lidí a tedy i prázdné školy, divadla, kina či tramvaje a fronty před lékárnami či na lékařských pohotovostech. Nic z toho se tu ale zatím neděje. A jaký rozsah bude očekávané onemocnění chřipkou letos mít - to se v tuto chvíli opravdu nedá odhadnot," vysvětluje pražský hygienik Polanecký.
Například v Belgii, kam dorazila chřipková epidemie z Francie, stoupl počet onemocnění chřipkou za poslední týden na trojnásobek. "Nelze očekávat, že se to zmírní. Bude se to dále zhoršovat. Ještě jsme nedosáhli vrcholu," varuje doktor Fernande Yane z belgického Ústavu pro veřejné zdraví.
Epidemi bude podle odhadů belgických zdravotníků trvat asi šest týdnů. Chřipka zatím podle Yaneho postihuje hlavně děti a jejich rodiče desetimilionové Belgie, tedy stejně jako má Česká republika. Zdravotníci šedesátimilionové Francie očekávají, že letos onemocní chřipkou dva až čtyři miliony populace.
Evropská komise loni na podzim uvedla, že chřipka si ročně vyžádá v Evropě přes padesát tisíc životů, tedy víc než při dopravních nehodách. Celosvětová pandemiie nového typu chřipky, jíž se odborníci obávají v blízské budoucnosti, by zahubila pravděpodobně miliony lidí.
Českou republiku postihly v uplynulých dvou letech jen středně velké chřipkové epidemie. Například loni na přelomu ledna a února onemocnělo ve čtyřech týdnech milion a šestašedesát tisíc lidí, což je asi deset procent české populace. "To byl velmi prudký nástup chřipky, která ale zase poté poměrně rychle odezněla," vzpomíná Martina Havlíková z Národní referenční laboratoře pro chřipku. V roce 1999 zasáhla však chřipka Čechy mnohem citelněji: tehdy s onemocněním ulehlo přes milion a půl lidí.
Nemoc se podle Polaneckého objevuje vždy na přelomu roku. V Praze hygienická služba ovšem zatím registruje nepříliš četná onemocnění horních cest dýchacích.
"Po vánočním poklesu, kdy se léčili lidé převážně doma a nešli k lékaři, akutních respiračních infekcí mírně přibylo," uvedl hygienik.
Před možnou epidemií chřipky byli přesto preventivně ze zákona očkováni pacienti z léčeben dlouhodobě nemocných, lidé v domovech důchodců a také personál těchto ústavů. Platí to ale i o lidech, kteří trpí oběhovými, plicními či chronickými ledvinovými potížemi anebo mají cukrovku.
Včasné očkování je také nejlepší ochranou před z Francie blížící se chřipkovou epidemií. Účinek tohoto kroku je ale podmíněn tím, že očkovací vakcína potřebuje nějaký čas, než vytvoří protilátky: obvykle jde o čtrnáct dnů. "Nyní tedy nastala nejzašší mez, kdy se lidé ještě mohou nechat očkovat u svých lékařů či na hygieniských stanicích, tak aby je vakcina před onemocněním ještě stačila uchránit.
Pokud však jsou vůči očkování imunní, pak je před chřipkou nic neuchrání," připomíná Polánecký. Za očkování lidé mohou zaplatit až pět set korun: hygienická služba si účtuje sto až dvě stě korun, privátní lékaři i s vyšetřením zmíněnou pětistovku.
Očkovacích vakcín je však v Čechách a na Moravě - stejně jako nyní v Belgii - nedostatek. V tuzemsku se totiž látky proti chřipce nevyrábí a dováží se. Farmaceutické firmy nereagují podle hygienika Vladimíra Polaneckého na objednávky zdravotníků. Mají totiž potíže s výrobou vakcín, a to je případ i Belgie.
