Do bytů sněmovny jdou i ´milionáři´

Patří mezi politiky, kteří mají kromě poslaneckého platu nejvyšší vedlejší příjmy. A současně jsou novými nájemníky zrekonstruovaného domu na jedné z nejlepších pražských adres - v Nerudově ulici kde od srpna začnou bydlet zdarma.

Jmenují se Petr Braný, Alfréd Michalík, Zdeněk Koudelka a Jiří Václavek. Jeden komunista a tři sociální demokraté.

Některým k jejich vedlejším příjmům dopomohly "trafiky", které získali právě díky politice. Ani jeden z nich se přitom nezabýval myšlenkou, že by se výhodného bydlení vzdal a sám si platil ubytování v Praze.

"Že bych to přenechal nějakému chudšímu poslanci? To není špatný nápad, to bych mohl udělat... Ale vážně. Samozřejmě, že jsem o tom neuvažoval," prohlásil poslanec Petr Braný (KSČM).

Komunistický poslanec Braný si k bezmála padesátitisícovému platu za práci ve sněmovně loni přilepšil o osm set tisíc korun. Necelý půl milion pobral za funkci na magistrátu v Českých Budějovicích a dalších 350 tisíc díky postům v městských společnostech Teplárna a A.S.A.

"V očích voličů mi bydlení v Nerudově ulici nepomáhá," uznává poslanec Braný, ale hned dodává: "Já se ničím netajím, vždycky říkám: Koupil jsem si nové auto, Volkswagen. Nepatřím k těm lidem, kteří radši říkají: Koupil jsem si 'korejce' a jezdím na plyn, aby měl volič slzu v oku a chtěl se na mě skládat."  

Proč bych se toho vzdával? 
Do domu v Nerudově ulici míří i sociální demokrat Jiří Václavek, který loni vylepšil rodinný rozpočet stotisícovou odměnou za post ve FNM a dalších šestačtyřicet tisíc získal za funkci jihomoravského zastupitele.

"Proč bych se toho bytu vzdával? S mými příjmy to přece vůbec nesouvisí. Do Nerudovy ulice jdu proto, že se nedá srovnávat, když máte do práce sto metrů nebo jezdíte v noci půldruhé hodiny na Barrandov," prohlásil Václavek.

Jednoznačný byl i další obyvatel Nerudovy Zdeněk Koudelka: "Nic jsem nepřehodnotil. O ničem takovém jsem nepřemýšlel." Loni si bokem vydělal 280 tisíc korun.

Jeho stranický kolega Alfréd Michalík si ani nevyslechl otázku a zavěsil. Ani druhý pokus o rozhovor nevyšel: "Ne, ne. Na shledanou." Michalík si loni přivydělal statisíce korun za účast v dozorčích radách státních firem.

Do památkového domu U Zlaté koruny, jehož oprava vyšla na čtvrt miliardy, se mimopražští poslanci nastěhují koncem srpna. Návrhy, aby se palác pronajal za tržní nájemné, a vložené investice se tak vrátily státu, sněmovna zamítla.

Poslanci odmítli i to, aby si na bydlení přispívali. Stát tedy hradí nejen ubytování, ale i náklady na služby a energii.

Nejsem lunochod 

Komunistický poslanec Petr Braný patří k politikům s nejvyššími vedlejšími příjmy. S tím, že bude bydlet zadarmo v luxusní pražské čtvrti, problém nemá.

Uvažoval jste o tom, že byste se bytu vzdal?
Samozřejmě že ne. Je to možná gesto, které by někteří lidé brali jako důkaz větší věrohodnosti. Ale já už k tomu přišel jako k faktu, který byl rozhodnut dávno. Na druhé straně, to bydlení bude pod kontrolou jako režimové pracoviště. Mně to nevadí, já se vybouřil v mládí.

Ale ne každému to bude vhod, když by to využíval třeba k přespání rodinných příslušníků nebo se vracel z různých významných rautů.

Jak se na vaše bydlení dívají vaši voliči?
Určitě mi to nepomáhá. Jenže když se odstěhuji s argumentem, že by mě voliči příště nezvolili, no to bych byl řízený jako lunochod na dálku. To ne. Já jsem si vědom, že musím jako poslanec podávat nějaký výkon, a k tomu zázemí patří. Nebudu nic předstírat.