Jak štěnice vypadá, už dnes většina lidí vůbec neví, protože parazit se u nás v posledních desetiletích objevoval jen vzácně, hlavně na ubytovnách. V poslední době se ale šíří.
"Je zřejmé, že to souvisí s cestováním a zvýšenou migrací obyvatel. Také se už nepoužívají přípravky, například DDT, které v minulosti štěnice prakticky vyhubily," vysvětluje olomoucký hygienik Libor Mazánek.
Parazit se lidem většinou zabydluje přímo v posteli a jejím okolí – v konstrukci lůžka, za obrazy, pod tapetami, za obložením nebo pod kobercem. Dokonalé skrýše v kombinaci s tím, že štěnici tu po tři desetiletí téměř nikdo neviděl, mají za následek to, že většinou dlouho trvá, než lidé vůbec zjistí, co je příčinou jejich trápení.
Nepříjemnou zkušenost má za sebou i čtyřiadvacetiletý Antonín D. z Olomouce. "Když jsem přišel s vyrážkou k lékařce, tak mi řekla, že to asi bude alergická reakce. Všechny testy ale byly negativní. Teprve po měsíci, když už jsem měl tělo do krve pokousané, jsme v bytě našli štěnice," popisuje mladý muž.
Ale tím jeho potíže neskončily. Zbavit se tohoto hmyzu totiž není jednoduché. "Byt jsem prakticky vystěhoval, matrace vyhodil. Všechno jsem vypral, čalouněný nábytek vyčistil a byt vystříkal. Dokonce jsem rozebral kryty zásuvek a lišty u stěn, protože i tam prý mohou štěnice být."
Pozor na sousedy a starý nábytek
Podle odborníků je boj se štěnicemi opravdu náročný. Zdržují se totiž v úkrytech, kde jsou dobře chráněné před kontaktem s insekticidy.
"Zničit štěnice je skutečně pracné. Na likvidaci je to jeden z nejnáročnějších škůdců. Proto byty kontrolujeme, jestli se opravdu podařilo je vyhubit," říká hygienik Libor Mazánek.
S tím souhlasí i Karel Netopil, který má v Olomouci specializovanou firmu. "Už s nimi máme zkušenosti, a ničí se špatně, protože jsou zalezlé na místech, kam se s postřiky těžko dostanete," dodává Netopil.
"Často nezbývá než hubit plošně, neboť štěnice se mohou především v panelácích přenést z jednoho bytu do druhého," říká i Petr Zagora z další deratizérské firmy.
Štěnice si lidé mohou přinést domů například i se starým nábytkem. "Dokáže totiž hladovět, tedy žít bez lidské krve, i několik měsíců," říká Zagora.
Štěnice s sebou přinášejí i další problémy – u citlivých osob mohou jejich štípance způsobit i anafylaktický šok. Většinou se však na těle objeví svědivá kopřivka. Ovšem až několik dnů po kousnutí.
Pro lékaře tak není snadné pravou příčinu odhalit. "Štípance od parazita vypadají jinak než alergie, takže se to dá rozpoznat. Kdybych podobná kousnutí viděla, uvažovala bych ale spíš o blechách nebo vších než o štěnicích," připouští olomoucká kožní lékařka Helena Stollárová.
