Do boje se hlásí každý

(Od zpravodaje MF DNES) - Oficiálně jsou zatím do operací v Afghánistánu zapojeni jen američtí letci a námořníci, podporovaní raketami britských ponorek. Je však jen otázkou času, kdy se k nim připojí další síly. Francouzi už signalizovali, že nijak nezaostávají za Anglosasy: jejich ministr obrany Alain Richard uvedl, že speciální síly Francie už v Afghánistánu působí. Poláci něco podobného popřeli: Varšava zatím nevyslala do afghánských hor příslušníky speciální jednotky Grom - i když by to mohla udělat.

Australané se k podobné akci chystají. Jak naznačil americký viceprezident Dick Cheney, USA asi přijmou jejich nabídku na nasazení 150 mužů z australských SAS. Spekuluje se, že Australané by mohli spolu s britskou SAS a Zvláštní námořní službou nebo s americkou Delta Force a Seal Team Six provádět únosy klíčových příslušníků bin Ládinovy Al-Kajdy.

Není jisté, zda lze podobně použít speciální síly, které spolu s šesti bojovými loděmi a letadly vyslala Kanada. Reakce z většiny hlavních měst NATO však ukazují, že velká část spojenců (a nejen oni) je připravena vojensky přispět k operacím proti Talibanu a jeho chráněnci, Al-Kajdě.

ON-LINE ZPRÁVY
10. října

Al-Kajda slibuje další teror 

Letouny útočily poprvé ve dne
(bombradování v noci z 8. na 9. říijna)

"Nemáme žádné omezení, pokud jde o místo, kde můžeme zasáhnout," konstatoval z Paříže Richard a tvrdil, že o vojenské akci v Afghánistánu může francouzská vláda rozhodnout sama, bez parlamentu.

To je velký problém pro Německo: nejenže jsou jeho speciální síly početně slabší než v Británii či Francii, ale každé nasazení německých vojsk musí odsouhlasit parlament. Berlín tedy zatím mluví jen o vyslání 32 vojáků na palubách pěti letounů AWACS, jež mají střežit vzdušný prostor nad Amerikou.

Němečtí politici však dali opakovaně najevo, že jsou připraveni přispět přímo. V NATO se očekává, že Berlín o to bude záhy požádán. Prezident Bush jmenoval Němce mezi pěti hlavními spojenci v tažení proti terorismu. A jak řekl generální tajemník aliance George Robertson, "vím, že v několika příštích týdnech bude požádáno o kapacity ostatních zemí".

Zda se to týká jen Německa, není jasné. Ale také Itálie je podle premiéra Silvia Berlusconiho "připravena podílet se na jakékoli iniciativě, jež může být potřebná, včetně účasti na vojenských operacích". Španělé zatím vyslali jen dvě lodě do východního Středomoří. Mluvčí vlády však ujistil, že Madrid je "absolutně připraven" udělat vojensky více, pokud o to bude požádán.

Žádná z evropských zemí nestanoví podmínky pro účast svých vojáků na bojových akcích. Jen Francouzi dali najevo, že nasazení svých sil nemohou oddělit od účasti na rozhodování o cílech operací.

Další země zřejmě sázejí na to, že jejich jednoznačná podpora jim napříště umožní více ovlivňovat americkou politiku, obviňovanou z jednostrannosti a izolacionismu.
Některé země však signalizovaly, že se do vojenské akce nezapojí: v prvé řadě Řecko. Stejný postoj zaujalo zpočátku i Turecko. Nyní však jeho vláda svolává parlament, aby získala souhlas pro vyslání vojsk do ciziny.

Soudí se, že turečtí vojáci by mohli později cvičit jednotky Severní aliance, bojující proti Talibanu. Na tureckém území zatím pět tisíc vojáků ze šestnácti zemí NATO cvičí společnou odpověď na napadení jedné z členských zemí Severoatlantické aliance. Cvičení nemá podle jejího vedení nic společného se současnými boji v Afghánistánu.