Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do boje s korupcí se lidem nechce

  0:01aktualizováno  0:01
V České republice ubývá lidí, kteří jsou ochotni policistům oznámit, že byli svědky uplácení. Zjistila to agentura GfK, která postoje ke korupci sleduje nepřetržitě už pět let. Ještě v roce 1998 bylo 22 procent lidí, kteří by se stali svědky uplácení státního zaměstnance, ochotno oznámit korupci policii.

Nyní už by se k tomu odhodlalo jen osmnáct procent občanů. Zároveň je stále početnější skupina těch, kteří by neudělali nic. Dvě třetiny lidí by si totiž celou záležitost nechaly buď jen pro sebe, nebo by o ní nanejvýš promluvily se známými.

"V podobných situacích máme v sobě hluboce zakořeněný pasivní přístup ve stylu - hlavně si nepopálit prsty. U korupce ho navíc posiluje beznaděj, že obyčejný člověk stejně s korupcí nic nezmůže," vysvětluje rostoucí rezignaci sociolog Jan Hartl.

Na to, že proti úplatkům začnou razantněji vystupovat čeští politici, by se lidé příliš spoléhat neměli. Zákony, které by potíraly korupci, se totiž stále pouze připravují.

Lék proti korupci politici stále jen slibují
Už několikrát politici parlamentních stran slibovali, že rozpoutají vichřici, která všem korupčníkům zlomí vaz. Zatím se však nedostali dál než k rozpačitému tápání. Boj proti korupci chtěla ve velkém rozjet už vláda Miloše Zemana, která slibovala, že s uplácením v Česku zatočí. Z bombasticky ohlašované akce Čisté ruce však zbyla jen slova.

Ostatně jako vždy, když o korupci hovořili politici. "Mluví o tom rádi. Je to sexy a slyší na to spousta lidí. Jenže u slov to většinou končí, nikdo se k činu nemá," shrnuje liknavost zákonodárců Adriana Krnáčová, ředitelka české pobočky antikorupční organizace Transparency International.

Špidlův kabinet se zase rozhodl, že vyzkouší nejostřejší, ale zároveň nejkontroverznější recept na korupčníky a začal uvažovat o nasazování agentů-provokatérů. Už v lednu úředníci ministerstva vnitra vypracovali soubor opatření, která mají očistit státní správu. Podle nich by například úředníci měli vysvětlovat, kde nabyli podezřelý majetek.

V krajní situaci by je z jejich poctivosti měli tajně zkoušet provokatéři. Kdyby úředník úplatek vzal, přišel by o práci. "Ministři tehdy jednání přerušili s doporučením, aby se tento institut využíval v trestním řízení," říká Petr Vorlíček z ministerstva vnitra.

Nový materiál mají úředníci vládě předložit na konci srpna. Stále však není jasné, jestli má takový předpis v parlamentu šanci na schválení. Proti zavedení provokatérů se už zvedla vlna nevole, především z řad poslanců ODS a Koalice.  "Je to návrat ke státu špiclů a udavačů," kritizoval první návrh například Ivan Langer z ODS.

Jenže řada expertů v čele s nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou upozorňuje, že na korupci, která u nás neustále bují, jsou řízené provokace jediný účinný lék. "Když máte nemocné dítě a nebudete je léčit, tak buď umře, nebo se v lepším případě bude jeho nemoc zhoršovat," říká Adriana Krnáčová z Transparency International. "Aby se pacient vyléčil, musí se nasadit radikální léčba," míní ředitelka české pobočky antikorupční organizace.

Před parlamentními volbami v loňském roce ODS voličům tvrdila, že prosazuje činy místo gest a slibovala útok na korupci. Mnoho protikorupčních zákonů však zatím nepředložila. "My jako opoziční strana musíme hlavně poukazovat na chyby ve fungování exekutivy," říká poslanec ODS Miroslav Beneš.

Do zásadního boje proti uplácení se nepustili ani komunisté. "My jsme zatím žádný vlastní zákon v této oblasti nepředložili, spíše jsme upravovali některé vládní návrhy. Omezení korupce je však spíše věcí policie a soudů," míní poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová.

Strany vládní koalice sice tvrdí, že se korupci snaží potírat, ale temto jejich postupu od loňských voleb není nijak závratné. "Doufám, že do prázdnin by měl vzniknout zákon o změně ve fungování trestního rejstříku. To je například místo, kde korupce bují, a tímto by se to mělo změnit," tvrdí unionistka Hana Marvanová.

Částečný posun k lepšímu slibuje i premiér Vladimír Špidla, ale bez jakýchkoli konkrétních termínů. "Korupci neponecháváme stranou," říká obecně. "Teď jde do sněmovny zákon o bezhotovostních platbách, což je jeden z výrazných pokusů o omezení prostoru pro korupci. Chystáme test takzvané integrity, což je princip řízené provokace," uvedl premiér pro ČTK.

Váhavost politiků je podle sociologa Jana Hartla kritickým bodem, kvůli kterému se problematika korupce točí stále dokola v začarovaném kruhu. "Lidé už rezignovali. Když vidí, jak liknavě se ke korupci stavějí nejvyšší politici, tak je to jen upevňuje v přesvědčení, že ať vynaloží sebevětší úsilí, stejně nic nezmůžou," soudí Hartl.

Potvrzuje to i průzkum společnosti GfK, podle něhož každý rok přibývá lidí, kteří nechtějí o korupci, jíž byli svědky, informovat policii. Na takový postup mají právo. Na rozdíl od jiných trestných činů totiž za neohlášení korupce svědkům žádné postihy nehrozí.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.