"Odhalili jsme celkem 396 kosterních pozůstatků z nejméně 97 těl," řekl Reuters Amor Masović, který ohledávání řídí (více o srpnovém vyplavení těl zde).
PŘINESLA je DRINAVišegradské muslimy, mezi nimi i ženy a děti, tehdy vraždili srbští ozbrojenci. Mrtvoly pak shazovali z mostů do místní řeky Driny, která perucackou nádrž plní. Způsob likvidace probíhal v takovém rozsahu, že srbské vedení hydroelektrárny v roce 1992 prostřednictvím rádia žádalo o ukončení vražedného řádění u Driny, protože příval mrtvých těl ucpával propustě nádrže. |
Číslo úřady určily podle počtu nalezených stehenních kostí z pravé dolní končetiny, upřesnila agentura AP.
Kosti zřejmě patřily některým z tisíce pohřešovaných bosenských muslimů z východobosenského Višegradu, již zmizeli krátce po zahájení bosenské války na jaře 1992. To ale ještě musí prokázat testy DNA.
"Předpokládáme, že takto určíme nejméně jednu třetinu pohřešovaných. Dál jsou ale jen minimální šance, že podobně najdeme i ostatní oběti, které skončily v Drině," uvedl Masović s tím, že přehrada s více než 2,5 miliony kubických metrů vody se z technických důvodů vypouští každých třicet let.
V nádrži byla i těla rakousko-uherských oficírů
Kosterní pozůstatky hledaly přes dva tisíce odborníků i dobrovolníků po obou březích nádrže, přičemž 370 kostí se našlo na bosenském břehu a dalších 79 na srbském. Poprvé v historii spolu při hledání ostatků spolupracovaly oba státy dohromady.
Ne všechny kosti ale patří bosenským muslimům, ty ze srbského břehu jsou údajně asi jedenácti kosovských Albánců, kteří o život přišli při konfliktu v Kosovu (1998-1999).
Nechvalně proslulá nádrž Perućac, které se lidé dlouhodobě vyhýbali kvůli strachu z hadů a nevybuchlých min, ovšem mapuje válečnou evropskou historii až k první světové válce. Podle Masoviće vydala i těla šesti rakousko-uherských důstojníků a tři trupy v uniformách nacistického wehrmachtu z druhé světové války.
|
Přehrada Perucac na hranicích Bosny a Srbska |
