Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ostatky pod parkovištěm skutečně patřily Richardu III., potvrdily testy

  11:39aktualizováno  15:41
Britští vědci rozkryli jedno z velkých tajemství anglické historie. A to, kde po více než pět století spočíval poslední anglický král, jenž zahynul na bitevním poli. Kostra, kterou archeologové loni v září našli pod parkovištěm v Leicesteru, skutečně patří Richardovi III., potvrdili odborníci po řadě testů, včetně analýzy DNA.

Ostatky krále Richarda III., jak je veřejnosti představila Univerzita z Leicesteru (4. února 2013) | foto: AP

Král Richard III. zemřel v roce 1485 v bitvě u Bosworthu, kde vyvrcholily Války růží, jak se říkalo asi třicetiletým bojům mezi spojenci anglických rodů Lancasterů a Yorků. Richard III. tak vstoupil do historie jako poslední král pocházející z rodu Plantagenetů. Na anglický trůn pak usedl rod Tudorovců.

Tělo Richarda III. po bitvě vystavili v Leicesteru, aby se veřejnost mohla přesvědčit, že král skutečně zemřel. Historici se pak dlouho domnívali, že jeho ostatky byly nakonec vhozeny do řeky. Později přišli s teorií, že Richard III. byl pohřben ve františkánském kostele kláštera Greyfriars v Leicesteru, nicméně ten byl zničen v roce 1530 a až donedávna se nevědělo, kde se nacházel.

Loni v září ovšem pod parkovištěm v centru anglického města našli archeologové zbytky staveb a zároveň kostru muže, o němž se domnívali, že je právě Richard III. Nasvědčovala tomu tělesná stavba ostatků, která odpovídala popisu Richarda III., a také zranění, jež odpovídala poraněním z bitvy. 

Fotogalerie

Aby vědci své domněnky potvrdili, rozhodli se provést řadu testů, včetně analýzy DNA. Srovnali přitom vzorky nalezené kostry se vzorky pětapadesátiletého Michaela Ibsena, v Kanadě narozeného truhláře, který žije v Londýně. Ibsen je totiž s Richardem III. spřízněn, přes sedmnáct generací je jeho synovcem. Konkrétně je jedním z potomků Richardovy sestry Anny z Yorku.

"Akademickým závěrem Univerizity v Leicesteru je, že mimo jakoukoli rozumnou pochybnost patří ostatky člověka exhumovaného v Greyfriars v září 2012 skutečně Richardovi III., poslednímu králi anglickému z rodu Plantagenetů," prohlásil na tiskové konferenci v Leicesteru hlavní archeolog univerzity Richard Buckley, který projekt vedl.

Kromě DNA britští odborníci použili při zkoumání ostatků i radiokarbonovou metodu, pomocí níž určili, že kosti patří asi třicetiletému muži, jenž žil přibližně v letech 1455 až 1540. Richard III. se přitom dožil 32 let. Zkoumání kostí pak ukázalo několik dalších zajímavých poznatků. Předně je na ní patrná vážná skolióza, což je pokřivení páteře. Dobové prameny vždy zdůrazňovaly Richardovu deformovanou postavu.

Nepřátelé ho zřejmě po smrti ještě zohavili

Analýza také potvrdila, že ostatky měly subtilní kosti, což odpovídá dobovým líčením Richardovy křehké postavy. "Analýza kostry ukázala, že to byl dospělý muž, ale měl neobvykle křehkou, skoro ženskou, stavbu těla na muže," uvedla jedna bioložka Jo Applebyová, která se na testech podílela.

Zkoumání ostatků také ukázalo, jakou smrtí zřejmě panovník zemřel a jak s ním poté jeho nepřátelé naložili. Podle všeho jeho mrtvolu ještě po smrti zohavili. Většina zranění byla na hlavě, přitom jedno z nich způsobila zřejmě halapartna, popsal list The Guardian.  Ta podle listu část lebky prakticky odkrojila a zasáhla i mozek.

"Okamžitě by upadl do bezvědomí a brzy na to i zemřel," podotkla ke zranění Joe Applebyová. Další smrtelnou ranou mohl být zásah mečem, který také prošel lebeční kostí i mozkem. Další poranění patrná z ostatků ale pravděpodobně způsobili jeho nepřátelé po Richardově smrti, kteří ho pravděpodobně svlékli a zohavili. Jo Applebyová si je jistá, že až po jeho smrti někdo bodl do hýždí.

Richard III. je znám nejen pro fakt, že byl posledním z rodu Plantagenetů, a posledním anglickým králem, jenž padl na bojišti. Proslavil ho hlavně William Shakespeare ve své hře, v níž ho vylíčil jako hrbatého a ničemného krále, jenž nechal zavraždit v Toweru dva synovce. Právě Shakespeare mu vložil do úst slavnou větu "Koně! Království za koně!", jíž pronesl ve hře na závěr prohrané bitvy.

Richard III. vládl pouhé dva roky, od roku 1483 do zmíněné bitvy u Bosworthu. Dodnes zůstává do značné míry záhadou, někteří historici totiž nesdílejí většinový názor, že by byl krutým tyranem. Shakespeare ho prý líčil jednostranně z pohledu vítězných Tudorovců.

Richard III. se v roce 1483 po smrti svého bratra stal opatrovníkem synovce, který se měl stát příštím panovníkem Eduardem V. Místo toho se ale moci chopil sám. Eduard se svým bratrem putovali do Toweru a brzy na to zmizeli, odtud tedy pramení domněnky, že byli zavražděni na příkaz jejich strýce. Ostatky Richarda III. budou po dalších testech pohřbeny v katedrále v Leicesteru.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.