Rozborů DNA pro identifikaci osob využívají mnohem častěji kriminalisté než historikové. Znalosti i laboratorní vybavení, které pro takové důkazy potřebují, mají k dispozici teprve několik let. DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je tvořena čtyřmi typy chemických struktur, zvaných báze, které za sebou následují v různém pořadí. DNA celkově obsahuje miliardy těchto bází a v jejich pořadí je možné nalézt zvláštnosti typické pro každého člověka. Vzorky DNA se dají získat z každé buňky lidského těla - tedy v policejní praxi zejména z kousku tkáně, z kapky krve, ze spermatu nebo i ze slin na nedopalku cigarety. Porovnání dvou vzorků v kriminalistické laboratoři dnes umožní buď s jistotou vyloučit, že pocházejí od stejného člověka, anebo s nesmírně vysokou pravděpodobností určit, že patří témuž člověku. Poplést experty mohou pouze jednovaječná dvojčata, protože jejich DNA je zcela stejná. Genetikové, kteří se snaží odhalit příbuzenské vazby, se zase snaží najít ve vzorcích DNA dostatek shodných znaků typických pro danou rodinu. Na jejich základě pak mohou vynést verdikt o pokrevním příbuzenství. Samozřejmě, čím jsou porovnávané osoby od sebe příbuzensky vzdálenější, tím obtížněji se testy vyhodnocují.
- pátek 12. května 2000
