Firmě patřící do polské kapitálové skupiny Magellan už zlínská nemocnice dluží kolem 200 milionů korun. | foto: KNTB Zlín

Zlínská nemocnice dluží stovky milionů korun, závazky kupují Poláci

  • 8
Zlínská nemocnice dluží podle informací MF DNES 800 milionů korun a splňuje zákonné podmínky pro vyhlášení insolvence. Její závazky nakupuje polská firma a v kuloárech se hovoří o přípravě k prodeji. Vedení kraje to odmítá a chystá finanční pomoc.

Kdyby podobně fungovala třeba malá stolařská dílna, dávno by zkrachovala. Zlínská nemocnice se s finanční pomocí kraje stále drží. A podporu bude evidentně potřebovat mnohem častěji.

Investice nemocnice z vlastních zdrojů

2007

  • 25 milionů - systém digitalizace obrazové dokumentace pacientů

2008

  • 160 milionů - lineární urychlovač do onkologického centra
  • 10 milionů - gama kamera na diagnostiku onkologických onemocnění

2010

  • 32 milionů - klinický informační systém na jednodušší vykazování pojišťovnám 2012
  • necelých 97 milionů - stavba horkovodů a zateplení budov
  • 16 milionů - kamera SPECT/CT do oddělení nukleární medicíny
  • 7 milionů - přístroj SonoWand pro neurochirurgii onkolog. pacientů
  • 2 miliony - endoskopická sestava k odhalení nádorů hlavy a krku

Z materiálů, které má MF DNES k dispozici, totiž vyplývá jasný fakt: Krajská nemocnice T. Bati je na tom ve skutečnosti hůř, než tvrdí bývalé představenstvo.

"V tak obrovském minusu není žádná jiná nemocnice v republice. A mohou za to krajští politici," prohlásil Václav Rýznar, který učí na lékařské fakultě, deset let vedl olomouckou fakultní nemocnici, byl poradcem ministra zdravotnictví a je detailně obeznámený s hospodařením nemocnice.

"Kdyby nešlo o podnik ve veřejném zájmu, museli by na sebe vyhlásit bankrot," dodal.

Přestože to tak na první pohled nevypadá, zlínský špitál se topí v závratných dluzích. Podle účetních materiálů v této době dluží dodavatelům neuvěřitelných 800 milionů korun. A nemá je z čeho zaplatit, protože příjmů má necelou polovinu.

Zjednodušeně řečeno: vydělá jen polovinu toho, co musí zaplatit.

Dodavatelé jí však se splátkami faktur čekají. V průměru 300 dní, protože dřív zaplatit neumí. V konečném důsledku na tom vydělají, protože čekací dobu si promítnou do ceny zboží, které od nich nemocnice nakupuje.

Právě dlouhou dobou splatnosti nemocnice splňuje jednu z podmínek vyhlášení insolvence.

Špitál se dostává do stále větších problémů. "Za všechny roky dělá ztráta nemocnice půl miliardy korun," přiznal v rozhovoru pro MF DNES radní pro zdravotnictví Lubomír Nečas.

Pomoc od kraje nestačí

Ve středu budou krajští zastupitelé schvalovat převedení 30 milionů korun nemocnici. Podle všeho to rozhodně nebude poslední injekce.

"Tato částka absolutně nic neřeší, i když je velká. Nemocnice by potřebovala desetkrát tolik," naznačila Lenka Mergenthalová, opoziční krajská zastupitelka za STAN-TOP 09.

Ve skutečnosti totiž ekonomická situace Baťovky není tak pozitivní, jak tvrdí bývalé vedení.

Odvolaná náměstkyně pro ekonomiku Dana Barnášová oznámila, že výsledek hospodaření za loňský rok je minus 65 milionů korun. "To je oproti předchozímu roku výrazné zlepšení," konstatovala.

Což je pravda. Nemocnice byla ve ztrátě už před třemi lety. Tehdy to bylo 190 milionů, v roce 2011 už "pouhých" 109 milionů a letos 65 milionů korun.

Na druhou stranu členové krajské opozice i koalice shodně tvrdí, že právě hospodářský výsledek není až tak směrodatný. O skutečné situaci víc vypovídají dluhy.

Dokonce i někteří zástupci kraje už mluví o zkreslování údajů. V účetnictví za loňský rok nemocnice počítá s tím, že zdravotní pojišťovny jí za provedenou léčbu pošlou 189 milionů korun.

"Tomu ale nevěřím," prohlásila v rozhovoru pro MF DNES krajská zastupitelka za ČSSD a bývalá radní za zdravotnictví Hana Příleská. "Podle mého jde o fiktivní čísla, která nemocnici pojišťovna neuzná. Faktem je, že tímto způsobem účtování je možné výsledek hospodaření zásadně změnit," dodala.

Pokud se za půl roku, až pojišťovny své závazky potvrdí, ukáže, že měla pravdu, bude ztráta logicky mnohem vyšší.

Neznámá firma přišla z Polska

Do té doby se může stát mnoho věcí. Například to, že firma Magellan Česká republika odkoupí se souhlasem nemocnice od dodavatelů další pohledávky, které vůči nim špitál má. Což je podle některých lidí další problém.

Je to totiž finanční nebankovní společnost patřící do polské kapitálové skupiny Magellan, která pomáhá zdravotnictví. Významný podíl na ní má polská investiční firma Enterprise Investors (EI), která vlastní a řídí největší skupinu investičních fondů ve střední Evropě.

Magellan ČR

Jde o nebankovní finanční instituci. Od roku 2007 poskytuje finanční služby ve zdravotnictví.

Spolupracuje s více než padesáti nemocnicemi a řadou firem, které do zdravotnictví dodávají materiály a služby. Je členem Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků.

Na její mateřské společnosti má významný podíl polská společnost Enterprise Investors (EI), která vlastní a řídí největší skupinu investičních fondů ve střední Evropě.

Funguje od roku 1990 a řídí osm fondů s celkovým kapitálem 2 miliardy eur. Investovala 1,5 miliardy eur do více než 130 společností. Před osmi lety koupila EI část české firmy Grisoft, dnešní AVG, která vyvinula antivirový softwarový program AVG. Vlastní také část společnosti Kofola.

Mezi svými klienty má Magellan na padesát českých nemocnic. Půjčí jim peníze, zaručí se dodavatelům za splacení faktur, případně od nich přímo odkoupí pohledávky nemocnic po splatnosti.

Poslední varianta se týká zlínské nemocnice. A v praxi znamená, že špitál už nedluží dodavateli, ale polské firmě. Aktuálně kolem 200 milionů korun.

Někteří odborníci naznačují, že to může být jen další z cest, jak krajské zařízení ovládnout a zmocnit se ho. "Je to dostatečná částka na její nepřátelské převzetí. Může směřovat i k firmě Agel," upozornil Rýznar.

Magellan to popírá. "Personální, kapitálové či jakékoliv jiné propojení s Agelem mohu vyloučit," řekl pro MF DNES zástupce firmy Petr Formánek.

Podobný názor má i kraj. Podle náměstka Nečase si vedení polskou firmu prověřilo a nic špatného na ní nevidí.

Problémy začaly před šesti lety

Pokud bude nově zvolené vedení důsledné, pravděpodobně znovu narazí na to, co nemocnici vytýkali auditoři už před třemi lety. Ti podrobně zkoumali její hospodaření od roku 2006 do roku 2009. Tedy v době, kdy se v jejím vedení vystřídal Pavel Calábek, Zdeněk Mikel a Petr Pšikal.

Když v roce 2007 odvolali radní z ředitelského postu Calábka, podle účetnictví to vypadalo na mírný zisk. Audit ovšem zjistil pravý opak.

"Tehdy měla nemocnice vykazovat významnou ztrátu," napsal ve své zprávě auditor Josef Riesner. Podle jeho zjištění měl být špitál ve ztrátě 43 milionů korun.

Už v té době upozorňoval na zkreslené hospodářské výsledky, nadhodnocené příjmy od pojišťoven, na to, že nemocnice nevykazuje správně výkony lékařů, že lékaři nejsou finančně motivovaní nebo že se nedělají výběrová řízení na dodavatele léků.

Zmínil se i o hrozící insolvenci a doporučil záchranu. Kraj dal nemocnici 400 milionů korun. A od roku 2011 začal platit takzvaný stabilizační plán, který měl naplnit nový ředitel Bohuslav Škubal. Jeho výsledkem mělo být, že za dva roky bude hospodaření vyrovnané.

Oskar jako luxusní nabídka

Jen malou ukázkou toho, jak to v nemocnici v minulosti fungovalo, je prenatální diagnostika. Před šesti lety začala Baťovka nabízet vyšetření těhotných žen takzvanou metodou Oskar.

Končící ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Bohuslav Škubal

Podstatné je, že na rozdíl od zbytku republiky za ni ve Zlíně maminky neplatily. Zatímco v jiných nemocnicích, soukromých ordinacích i klinikách stála kolem 1 400 korun, v krajské nemocnici byla zdarma.

Právě toto vyšetření však zdravotní pojišťovny neproplácejí. Nedělaly to v roce 2009 a nedělají to ani dnes. Což znamená, že nemocnice ze svých peněz platila mzdu lékařky, sestry i potřebné přístroje. Ročně tak utratila několik milionů korun. A to v době, kdy se ekonomika pořád zhoršovala.

Lineární urychlovač bez dotace

Nejvyšší dluhy, které se na stavu nemocnice odrážejí pořád, nastaly nejspíš v roce 2008, kdy ji vedl bývalý tajemník zlínské radnice Zdeněk Mikel.

Mimo jiné se tehdy stavělo onkologické centrum. Dohromady stálo 320 milionů korun a otevíralo se dva týdny před krajskými volbami, ve kterých hejtmanské křeslo obhajoval Libor Lukáš (ODS).

Nemocnice tehdy vypsala výběrové řízení na lineární urychlovač potřebný pro onkologické pacienty. Vyhrála firma, která ho nabídla za 160 milionů, přestože jiná měla cenu o 25 milionů nižší. Nemocnice si na to vzala úvěr.

"Mohla počkat pár měsíců na evropské fondy. Ale neudělala to a právě to ji poslalo do ztráty, která se pak dramaticky zvyšovala," domnívá se lidovecký krajský zastupitel a člen zdravotního výboru kraje Ludvík Hovorka.

Lékař z Atlasu je ve vedení

Problematickou situaci teď musí vyřešit nový management, tedy představenstvo. Do něho radní dosadili ředitele Kroměřížské nemocnice Pavla Calábka, primáře zlínské traumatologie Marcela Guřana a primáře ARO ze soukromé zlínské Nemocnice Atlas Romana Kučeru.

Posledně jmenovaný vzbuzuje mírnou obavu.

"Na místě zřizovatele bych to neudělal," vyjádřil se předseda Lékařské odborové komory Martin Engel. "Dostane se k citlivým informacím a je potřeba pohlídat, jak s nimi naloží," poradil.

Pro takové složení představenstva však zvedli ruku krajští radní za sociální demokracii i komunisté, přestože třetí člen koalice, jímž jsou Zemanovci, chtěl dosadit krizový management, který by hospodaření řešil razantněji a jasněji.

Jaká opatření zavede nové vedení, zatím není jasné. Redakce MF DNES kontaktovala nového předsedu představenstva Calábka i hejtmana Stanislava Mišáka. Na rozhovor si buď neudělali čas, nebo na žádost o něj vůbec nereagovali.

Jisté je, že představenstvo musí zjistit, kde nemocnice zbytečně utrácí, kam nadměrně putují peníze a kde se dá ušetřit. Podle Nečase je ovšem podstatné, že pacientů se změny nedotknou.

"Nechceme omezovat ani rušit žádné oddělení," ubezpečil krajský náměstek zodpovědný za oblast zdravotnictví. Ale není to jen zbožné přání?


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue