Herman Van Rompuy na summitu lídrů EU (23. října 2011)

Herman Van Rompuy na summitu lídrů EU (23. října 2011) | foto: Reuters

Dluhy děsí Evropu, lídři na summitu připustili změnu smluv o EU

  • 1366
Evropská unie se snaží vybřednout z vážných potíží, do kterých ji stahují ekonomické problémy eurozóny. Vrcholní političtí činitelé už začínají připouštět i změny základních smluv, na kterých celá Unie stojí. Možnost otevření unijních smluv připustil prezident EU Herman Van Rompuy.

Cílem změn by mělo být zlepšení fungování eurozóny, řekl Van Rompuy po summitu lídrů států EU v Bruselu. Evropa chce zřejmě tímto prohlášením ukázat, že to se snahou urovnat současné vážné ekonomické potíže a zabránit v budoucnosti opakování této krize myslí vážně a že je kvůli tomu připravena i k razantním a dříve jen těžko představitelným krokům.

Dojednávání zatím posledního unijního dokumentu, Lisabonské smlouvy, totiž bylo velmi složité a zdlouhavé, stejně jako její ratifikace. Po změnách smluv volá například Německo. Případné úpravy by se měly týkat zřejmě hlavně fungování eurozóny, ovšem schvalovat by je musela celá "sedmadvacítka", tedy i ti členové EU, kteří zatím eurem neplatí.

Český premiér Petr Nečas nechtěl postoj ČR k případným změnám smluv příliš komentovat. Nejprve prý musí proběhnout analýza, jestli je to opravdu nutné. Až pak by se případně rozběhla debata o tom, co konkrétně měnit. "O nějaké změně Lisabonské smlouvy vůbec není rozhodnuto," podotkl premiér.

"Já chci říci, že tady je vláda České republiky zavázána svým programovým prohlášením. To znamená, že v případě, že by došlo ke změně primárního práva, jehož důsledkem by byl přenos pravomocí z národních orgánů na evropské orgány, tak je vláda zavázána ratifikovat tento krok referendem," řekl Nečas.

Blíže se k tomuto tématu šéfové států a vlád vrátí patrně na prosincovém summitu. Problémy eurozóny se ale budou zabývat už na středečním mimořádném jednání.

Už před zahájením nedělních rozhovorů 27 šéfů vlád a států se německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy sešli soukromě s italským premiérem Silviem Berlusconim. Podle diplomatů požadovali, aby Řím uvolnil svázaný trh práce a prosadil důchodovou reformu. To by mělo posílit důvěru investorů, kteří se obávají italského státního dluhu, který je v EU druhý nejvyšší po řeckém.

Vysoká zadluženost trápí kromě Řecka a Itálie i Španělsko a Portugalsko. Česko členem eurozóny není. V přístupových smlouvách se ale zavázalo, že společnou evropskou měnu přijme. Žádný termín pro to ale nemá.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video