Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politici odvrátili krach USA, státní zaměstnanci můžou přijít do práce

  16:57aktualizováno  17. října 7:34
Americký Kongres odvrátil hrozbu platební neschopnosti USA a po 16 dnech obnovil financování federální vlády. Nejprve kompromisní zákon o vládních financích a o navýšení dluhového stropu schválil ve středu pozdě večer místního času Senát a krátce poté i Sněmovna reprezentantů. Prezident Barack Obama ho hned podepsal, čímž formálně ukončil nouzové fungování vlády.

Prezident USA Barack Obama po hlasování Senátu vyjádřil přesvědčení, že budoucí spory nebude Kongres řešit v "hodině jedenácté". (17. října 2013) | foto: Reuters

Senát podle očekávání kompromisní zákon schválil po čtvrteční druhé hodině ráno našeho času. O dvě hodiny později ke stejnému výsledku dospělo hlasování ve Sněmovně reprezentantů, která je na rozdíl od Senátu pod kontrolou republikánů. Proto jeho souhlas nebyl tak jistý.

Souhlas Senátu se předpokládal, neboť zde mají většinu Obamovi demokraté. Kompromisní zákon prošel ve stočlenném Senátu hladce, ruku pro něj zvedlo 81 senátorů. To znamená, že ho podpořila i řada republikánů, neboť demokraté se v horní komoře Kongresu opírají o většinu v podobě 52 křesel.

Osud návrhu ve sněmovně však nebyl tak jistý, ačkoli republikánský šéf dolní komory Kongresu John Boehner přislíbil, že dohodu nezablokuje. Nakonec zákon prošel pohodlnou většinou. V republikány ovládané 435členné sněmovně ho podpořilo 281 reprezentantů.

Nad ránem SELČ zákon podepsal prezident Barack Obama a formálně tak ukončil nouzový stav vlády. Do práce se vrací statisíce státních zaměstnanců.

Financování je zajištěno na tři měsíce

A jak tedy vypadá senátní dohoda republikánů a demokratů? Nový dluhový strop, tedy limit peněz, které si Spojené státy mohou prostřednictvím státních dluhopisů půjčovat, umožní vládě financovat závazky nejméně do 7. února 2014.

Skutečný "náraz" do dluhového stropu tedy nynější dohoda přesune zřejmě až na březen, neboť ministerstvo financí bude moci opět využívat takzvaná mimořádná opatření. Americká federální vláda pak bude mít peníze na financování své běžné činnosti do 15. ledna 2014, čímž se kabinet prezidenta Baracka Obamy po 16 dnech vymaní z takzvaného nouzového režimu.

Fotogalerie

Kompromisní řešení podle senátorských zdrojů obsahuje republikánský požadavek na zpřísnění kontrol příjmů lidí, kteří dostávají příspěvky ze zdravotního pojištění. Obama přitom doposud jakékoli podmínky odmítal a žádal "čisté" zákony o financování vlády a o dluhovém stropu.

Bílý dům však podle svého mluvčího nepovažuje ověřování příjmů jako výkupné. Dohoda navíc údajně neobsahuje ujednání o zdravotnickému zákonu, které by oddálilo pojišťovací odvody na skupinové zdravotnické programy.

Obama v projevu po hlasování Senátu vyjádřil přesvědčení, že budoucí spory nebude Kongres řešit v "hodině jedenácté". Reagoval tak na to, že dohoda vznikla jen několik hodin před tím, než by se Spojené státy ocitly před hrozbou platební neschopnosti.

Obama také prohlásil, že nadcházející jednání nebudou lehká, ale že je připraven o řešení diskutovat s kýmkoli. Dohoda totiž podle DPA počítá s tím, že komise se zástupci republikánů a demokratů v polovině prosince předloží návrhy dlouhodobé strategie, jak snížit zadlužení země.

Spor ve Sněmovně reprezentantů je pro vyvedení USA z krize klíčový. Zatímco republikáni se snažili jakkoliv omezit zdravotnickou reformu známou jako "Obamacare", demokraté o tom nechtěli ani slyšet. Během středečních jednání se však začala situace obracet.

Američané viní z krize republikány

Čas se USA v posledních dnech krátil a rizika případného nezdaru byla velká. V dalších dnech po "černém" čtvrtku by sice ještě Spojeným státům zbývaly peníze na pokrytí svých závazků, koncem října však čekají stát velké platby, které už by neměl z čeho uhradit. Jaký dopad by taková situace měla na americké a světové hospodářství, si neuměl nikdo představit, protože nic podobného historie nepamatuje (o možných scénářích vývoje si přečtěte zde). Ratingové agentury, které ovlivňují výši úroků, USA dokonce hrozily snížením hodnocení důvěryhodnosti.

"Je to velmi, velmi vážné," citoval vlivného republikánského senátora Johna McCaina list The New York Times. "Republikáni musí pochopit, že jsme tuto bitvu prohráli ... protože jsme žádali něco, co není dosažitelné," dodal ve středu ráno McCain.

Podobný pohled měli i obyčejní Američané, kteří z krize viní především zatvrzelé republikány. Podle ankety listu The Washington Post a televize ABC zveřejněné v pondělí nesouhlasilo 74 procent lidí s tím, jak rozpočtovou krizi řeší republikáni, zatímco proti Obamovi stálo pouze 53 procent Američanů.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.