Někdejší úspěšný sportovec vyčíslil vzniklou škodu a nemajetkovou újmu na 8,4 milionu korun, justice mu přiznala jen 182 375 korun. Podle ústavních soudců je však při vyčíslení náhrady nemajetkové újmy v podobných případech nutné přihlížet nejen ke kritériím, která vyjmenovává zákon, ale i k dalším relevantním okolnostem.
V tomto případě je podle Ústavního soudu specifickým kritériem mimořádná doba - konkrétně 90. léta minulého století, kdy po pádu totality procházel trh s nemovitostmi, stejně jako celá společnost, bouřlivými změnami. Trvající soudní řízení znamenalo pro oba bývalé manžele dlouhou nejistotu.
"Pokud obecné soudy při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění mechanicky uváží toliko kritéria explicitně v zákoně vyjmenovaná, aniž by se vůbec zabývaly existencí dalších relevantních okolností případu, poruší základní právo poškozeného," stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové.
Původní řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů začalo podáním žaloby na muže v prosinci 1988, skočilo verdiktem Nejvyššího soudu v červenci 2008. Kvůli změnám cenových předpisů a růstu cen se opakovaně zpracovávaly nové znalecké posudky. Růst hodnoty nemovitostí se projevoval též ve výši soudních poplatků a nakonec i v podílu, který musel muž zaplatit bývalé manželce.
Vypořádání majetku je nutný následek rozvodu. "Stěžovatel v zásadě neměl jinou možnost než v řízení setrvat až do konce," zdůraznil Ústavní soud.
