A to i přesto, že většina ostatních ukazatelů spojených se statistikami nezaměstnanosti na jihu Moravy, vyznívá mnohem příznivěji. Ve všech okresech Brněnského kraje nezaměstnanost buď klesla nebo stagnuje, v nabídce úřadů práce je více volných míst. "Všude slyším, jak se situace zlepšuje, ale sám už nevím, co bych udělal. Pracovat chci, ale práce pro mě není," říká Petr Hodina. "Dlouhodobá nezaměstnanost je opravdu problém, lidí, kteří nemohou najít práci více než jeden rok, je výrazně více," říká mluvčí brněnského úřadu práce Ivana Drmolová.
Situace s dlouhodobě nezaměstnanými je přitom stejná v celém kraji a na její varující nárůst upozorňuje také zpráva o nezaměstnanosti v Brněnském kraji za loňský rok. Podle statistik, které zpracovali odborníci ze sedmi jihomoravských úřadů práce, je nejhorší situace na Blanensku a Vyškovsku, nejméně dlouhodobě nezaměstnaných je pak na Znojemsku a v okrese Brno - venkov.
Kdo patří do skupiny lidí, kteří přes všechnu snahu nenarazí na práci i několik let? "Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé se základním vzděláním, se změněnou pracovní schopností, maminky s dětmi a také lidé starší padesáti let. U těchto skupin se práce hledá mnohem hůře než v jiných kategoriích," říká Ivana Drmolová. Ta připouští, že části dlouhodobě nezaměstnaných může jejich situace vyhovovat. "Některým lidem stačí k životu sociální dávky a aby je mohli dostat, musí být zaregistrováni na úřadu práce. Motivací takových lidí není rozhodně najít si práci," dodává Drmolová.
Odborníci nyní hledají cesty, jak počet lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce snížit. "Nabízíme těmto lidem rekvalifikace, podporujeme vytvářením míst pro zdravotně postižené a také nabídku veřejných prací," říká Drmolová.
 Zdroj: Úřad práce Brno město |
