Hlavní otázka - voda
Tato malá automatická laboratoř by měla hledat především stopy po vodě na povrchu Marsu, v jeho hlubinách i v atmosféře, a to nejméně 90 dnů. A kromě toho se mají během přistávacího manévru oddělit od hlavního tělesa dva penetrátory - pouzdra o velikosti basketbalových míčů, která se zaboří asi 60 km od něho do hloubky asi dvou metrů, přičemž na povrchu zůstanou jejich vysílačky. Tímto unikátním způsobem chtějí američtí odborníci pátrat po příznacích vody či ledu pod povrchem. Podle šéfky projektu Sarah Gavitové je to i technologická zkouška, protože obdobná miniaturní pouzdra chce NASA v budoucnosti často používat. Mars Polar Lander bude mít stejně jako všechny tři předcházející výsadkové laboratoře manipulátory na dvoumetrovém rameni, kameru a meteorologickou stanici, samozřejmě na úrovni dnešní techniky. Množství prachu a vody v atmosféře do výšky několika kilometrů bude zjišťovat ruský dálkoměr Lidar,obsahující laserovou diodu vyvinutou skupinou profesora Karla Hamala z pražského ČVUT. Tentokrát není sonda vybavena automatickou laboratoří na zjišťování přítomnosti životodárných látek, zato má miniaturní mikrofon, který by nám měl poprvé přinést zvuky z tohoto nebeského tělesa. V září přiletěl k planetě automat Mars Climate Orbiter, který měl kromě běžných výzkumů rovněž přenášet informace z Landeru na Zemi. Vzhledem ke špatné domluvě odborníků se však dostal na nízkou dráhu a havaroval. Proto musí tento přenos nyní zajistit družice Global Surveyor, která tam krouží už dva roky. Třebaže bezprostřední hledání života na Marsu není nyní hlavním cílem NASA, většina vědců se domnívá, že stále platí rovnice,podle níž se živé organismy neobejdou bez vody.
Výsadkové stanice
V minulosti se pouze americké kosmické agentuře NASA podařilo uskutečnit přistání tří aparatur na povrchu Marsu. V létě 1975 se tam vylodily Viking 1 a 2, které měly malé chemické laboratoře na výzkum vzorků půdy, ve kterých hledaly stopy po životě. V červenci 1997 přistála na Marsu stanice Pathfinder se šestikolovým vozítkem Sojourner. Tato stanice však neměla za úkol pátrat po příznacích života. V dubnu 2001 chce NASA vypustit k Marsu dvě automatické sondy: Surveyor má přistát a dovézt tam vůz obdobný Sojourneru, Orbiter by se měl stát umělou družicí. V roce 2003 počítají Američané se zahájením výprav ke sběru vzorků tamní půdy a jejich odvozu do oblasti Země. Automat tam vysadí nový typ vozítka, které během několika měsíců sebere ve vzdálenosti až několika desítek kilometrů sérii vzorků a potom dojede na určené místo, kde vyčká příletu dalšího automatu v roce 2008. O dva roky později vypustí nového automatického sběrače vzorků NASA s francouzskou agenturou CNES. Vzhledem k tomu, že tento automat má vynést mohutná francouzská raketa Ariane 5, měl by mít rovněž aparaturu na zpáteční dopravu kořisti. Od roku 2007 plánuje NASA vysílání sond nové generace, které budou vysazovat průzkumné rovery na povrchu Marsu a okamžitě dopravovat získané vzorky k Zemi. Tyto expedice by měly probíhat každé dva roky až do roku 2013. Zatím neexistuje ani rámcový plán na výpravu prvních lidí na Mars. Ovšem všechny přípravné práce zřejmě skončí tak, aby tato expedice mohla odstartovat v letech 2018-19.
Tato malá automatická laboratoř by měla hledat především stopy po vodě na povrchu Marsu, v jeho hlubinách i v atmosféře, a to nejméně 90 dnů. A kromě toho se mají během přistávacího manévru oddělit od hlavního tělesa dva penetrátory - pouzdra o velikosti basketbalových míčů, která se zaboří asi 60 km od něho do hloubky asi dvou metrů, přičemž na povrchu zůstanou jejich vysílačky. Tímto unikátním způsobem chtějí američtí odborníci pátrat po příznacích vody či ledu pod povrchem. Podle šéfky projektu Sarah Gavitové je to i technologická zkouška, protože obdobná miniaturní pouzdra chce NASA v budoucnosti často používat. Mars Polar Lander bude mít stejně jako všechny tři předcházející výsadkové laboratoře manipulátory na dvoumetrovém rameni, kameru a meteorologickou stanici, samozřejmě na úrovni dnešní techniky. Množství prachu a vody v atmosféře do výšky několika kilometrů bude zjišťovat ruský dálkoměr Lidar,obsahující laserovou diodu vyvinutou skupinou profesora Karla Hamala z pražského ČVUT. Tentokrát není sonda vybavena automatickou laboratoří na zjišťování přítomnosti životodárných látek, zato má miniaturní mikrofon, který by nám měl poprvé přinést zvuky z tohoto nebeského tělesa. V září přiletěl k planetě automat Mars Climate Orbiter, který měl kromě běžných výzkumů rovněž přenášet informace z Landeru na Zemi. Vzhledem ke špatné domluvě odborníků se však dostal na nízkou dráhu a havaroval. Proto musí tento přenos nyní zajistit družice Global Surveyor, která tam krouží už dva roky. Třebaže bezprostřední hledání života na Marsu není nyní hlavním cílem NASA, většina vědců se domnívá, že stále platí rovnice,podle níž se živé organismy neobejdou bez vody.
Výsadkové stanice
V minulosti se pouze americké kosmické agentuře NASA podařilo uskutečnit přistání tří aparatur na povrchu Marsu. V létě 1975 se tam vylodily Viking 1 a 2, které měly malé chemické laboratoře na výzkum vzorků půdy, ve kterých hledaly stopy po životě. V červenci 1997 přistála na Marsu stanice Pathfinder se šestikolovým vozítkem Sojourner. Tato stanice však neměla za úkol pátrat po příznacích života. V dubnu 2001 chce NASA vypustit k Marsu dvě automatické sondy: Surveyor má přistát a dovézt tam vůz obdobný Sojourneru, Orbiter by se měl stát umělou družicí. V roce 2003 počítají Američané se zahájením výprav ke sběru vzorků tamní půdy a jejich odvozu do oblasti Země. Automat tam vysadí nový typ vozítka, které během několika měsíců sebere ve vzdálenosti až několika desítek kilometrů sérii vzorků a potom dojede na určené místo, kde vyčká příletu dalšího automatu v roce 2008. O dva roky později vypustí nového automatického sběrače vzorků NASA s francouzskou agenturou CNES. Vzhledem k tomu, že tento automat má vynést mohutná francouzská raketa Ariane 5, měl by mít rovněž aparaturu na zpáteční dopravu kořisti. Od roku 2007 plánuje NASA vysílání sond nové generace, které budou vysazovat průzkumné rovery na povrchu Marsu a okamžitě dopravovat získané vzorky k Zemi. Tyto expedice by měly probíhat každé dva roky až do roku 2013. Zatím neexistuje ani rámcový plán na výpravu prvních lidí na Mars. Ovšem všechny přípravné práce zřejmě skončí tak, aby tato expedice mohla odstartovat v letech 2018-19.
