Dlažba už netají jména obětí války

Šumperk - Žulové desky se jmény šumperských obětí první světové války už neleží v hlíně, ale zdobí stěnu kaple v místní části Temenice. Šumperk tak splatil dluh padlým z řad původních německých obyvatel. Pomník s jejich jmény padl po druhé světové válce za oběť protiněmeckých nálad a desky dlouhá desetiletí dláždily vjezd do hasičské zbrojnice v Temenici.

"Smyli jsme alespoň zčásti křivdu, které jsme se dopustili," uvedl šumperský starosta Petr Krill (ODS). Upozornil, že město sice od dob třicetileté války vždy minula válečná fronta, zato byl Šumperk vždy lazaretním městem. A v každé válce počítal své oběti.

"V první světové válce zahynulo 450 šumperských vojáků, z Temenice jich bylo 108. Zde v každém třetím domě přišla rodina o živitele," vypočítal Krill. Temenice byla tehdy samostatnou obcí.

Pomník se jmény 108 obětí odhalili Temeničtí 28. května 1922 před budovou tehdejší zemědělské školy, která nyní slouží jako součást IV. základní školy.
"Nevíme, kdo zničil mohylu ani kdo zachránil žulové desky se jmény obětí," řekl městský historik Drahomír Polách. Nikdo ani neví, jak se ocitly jako součást dlažby před zdejší hasičskou zbrojnicí.

Kamenný dokument znovu objevili dobrovolní hasiči v roce 1998. "Že dlažba před garáží skrývá desky se jmény temenických obětí, jsme zjistili při výstavbě plynové přípojky. Když jsme je vyzvedli ze země a opřeli o budovu, objevily se vytesané nápisy," popisuje hasič Robert Krobot. Sám věděl o bývalém pomníku obětem první světové války od svého otce.

Historik Drahomír Polách uvedl, že právě Krobot má hlavní zásluhu na obnovení desek a jejich vystavení na temenické kapli. "To nebyla jen moje zásluha, ale zásluha řady lidí, zastupitelstva města, že mělo pochopení a uvolnilo peníze, i firem, které desky zrestaurovaly a osadily do zdi kaple. Spíš než zásluha to byla morální povinnost," řekl Krobot.