Djindjičova smrt měla odstartovat převrat

  • 5
Vyšetřování atentátu na srbského premiéra Zorana Djindjiče odhalilo podle policie komplot, jehož cílem bylo svrhnout prodemokratickou srbskou vládu. Tu měli údajně nahradit stoupenci bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče.

Vše o atentátu

Velitel polovojenských jednotek Zvezdan Jovanovič, podezřelý ze spáchání atentátu na Djindjiče 12. března, prý připustil, že to udělal proto, že jeho jednotka měla být předána Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
 
Představitel srbské policie přiznal, že po zavraždění Djindjiče byl plánován převrat, který měli provést nejmenovaní vojenští důstojníci a politici, kriminální gangy a jednotka speciálních operací.
 
Takzvané Haagské bratrstvo, skládající se z odpůrců ICTY, plánovalo krátce po atentátu na srbského premiéra vytvořit chaos v ulicích Bělehradu. Součástí plánu vymyšleného stoupenci Miloševiče, který je souzen ICTY v Haagu, byly i vraždy dalších prodemokratických politiků a pouliční boje.
 
Jovanovič také uvedl, že nejméně čtyři další pokusy zabít Djindjiče se nezdařily.
 
Vyšetřování atentátu odhalilo i vazby mezi údajnými atentátníky a spojenci bývalého prodemokratického jugoslávského prezidenta Vojislava Koštunicy, uvedla státní média.

Koštunicovi vojenští poradci se prý setkali potajmu s veliteli polovojenských jednotek podezřelých ze zabití Djindjiče, uvedla v pondělí agentura Tanjug a státní televize citující vládní zdroje.
 
Koštunicova Demokratická strana Srbska odmítla, že by jejich vůdce byl jakkoli odpovědný za zabití Djindjiče. Koštunica, který dlouho obviňoval ICTY ze zaujatosti proti Srbům, byl tvrdě proti Djindjičovu rozhodnutí vydat Miloševiče do Haagu.

Ve vězení je dva tisíce lidí
Atentát se policii podařilo objasnit. Většina pachatelů, včetně hlavního střelce, se přiznala. V rozhovoru pro stanici Studio B to uvedl ministr vnitra Dušan Mihajlovič. Reformátorský a prozápadně orientovaný politik byl zastřelen 12. března.

Zvezdana Jovanoviče, hlavního podezřelého, zadržela policie 25. března. Byl členem bývalých červených baretů, speciální policejní jednotky, založené za režimu Slobodana Miloševiče na počátku 90. let. Po Djindjičově vraždě byla rozpuštěna.

"Zadržení dalších lidí, kteří se podíleli na atentátu, je otázkou dní, ale pro vyřešení vraždy to už není příliš důležité," řekl ministr. Dodal, že policie zná jejich jména.

Většina patřila k mafiánské skupině známé jako zemunský klan. Policie pátrá ještě po deseti členech této zločinecké organizace. Je mezi nimi jeden z jejích šéfů Milorad Lukovič řečený Legija. Červeným baretům velel.

Dva bosové, Dušan Spasojevič Šiptar a Mile Lukovič byli zastřeleni, když kladli odpor při zatýkání.
 
Srbský premiér Zoran Živkovič v rozhlasové stanici B 92 uvedl, že do atentátu byli přímo nebo nepřímo zapojeni někteří současní i bývalí politici, kteří si říkali "vlastenci" a patřili k narkomanským klanům.

"Atentát na premiéra nemůže být dílem jedné zločinecké skupiny, ať by byla jakkoli významná," řekl Živkovič.
 
V souvislosti s atentátem bylo zadrženo a předvedeno k výslechu na sedm tisíc lidí. Je mezi nimi mnoho vysokých představitelů Miloševičova režimu a polovojenských jednotek. Na dva tisíce z nich je dosud ve vězení.

Živkovič naznačil, že vláda navrhne, aby výjimečný stav, který byl vyhlášen hned po atentátu, byl koncem dubna před pravoslavnými Velikonocemi zrušen.

Vláda po Djindjičově vraždě prohlásila, že výjimečný stav bude v platnosti tak dlouho, dokud nebudou pachatelé dopadeni.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video