Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nechme v části Krušných hor vládnout přírodu, navrhují ekologové

  13:32aktualizováno  13:32
Ekologové vybrali v Česku pět lokalit, kde by se mohla rozvíjet divoká příroda bez zásahů člověka. Je mezi nimi například Jezeří v Krušných horách, javornická Makyta nebo Salaš v Chřibech. Všechna jsou a mají být i nadále veřejně přístupná.

Severočeský zámek Jezeří | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Ve výběru jsou i Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví a okolí pramene Odry na Libavě. Ve čtvrtek je autoři studie, kterou zadalo ekologické Hnutí Duha, představili na tiskové konferenci. Vybrali je z 25 vytipovaných lokalit České republiky. Většina je již součástí chráněných oblastí.

Z výběru autoři vyškrtli všechny čtyři národní parky, kde se podle nich již v prvních a druhých zónách divočina rozvíjí. „Studie byla zaměřena na ty části území republiky, kde tomu tak doposud není a kde může probíhat diskuse, zda je lepší je využívat hospodářsky, nebo pro ochranu přirozených procesů,“ řekl zpracovatel studie přírodovědec Michael Hošek.

Ekolog: Chceme dát divočině tolik místa, kolik jsme stihli zabetonovat

Problémy by podle něj mohla mít přírodní lokalita u zámku Jezeří, pod nímž se těží hnědé uhlí a vedou neustálé spory o limity těžby. U Litovelského Pomoraví se zase tlačí na rozšiřování zemědělské plochy a chráněnou lokalitu ohrožují splachy z hnojiv. Ekologové ale tvrdí, že území vybírali tak, aby byla co nejméně konfliktní.

Hlavním cílem studie je odstartovat diskusi mezi vlastníky a správci lesů, ministerstvy a ekologickými organizacemi. Měla by sloužit jako podklad k vyhlášení nových území o rozloze nejméně tisíc hektarů, kde se bude příroda samovolně rozvíjet. „Ne všechny lokality jsou ve volné krajině a jsou typicky hospodářské lesy, jsou zde území třeba v chráněných krajinných oblastech jako je Litovelské Pomoraví nebo v Beskydech Makyta, které už mají potenciál daný tím, že je to rezervace,“ uvedl Hošek.

Divoká příroda tvoří 0,3 procenta českého území

Hnutí Duha upozorňuje, že zatímco zastavěná plocha v Česku zaujímá téměř 11 procent území, divoká příroda 0,3 procenta. Proto prosazují, aby se území pro ni do budoucna zdesetinásobilo. Studie podle autorů nemá souvislost s novelou zákona o ochraně přírody, která je nyní ve Sněmovně. Ta mění pravidla pro národní parky.

„U tohoto výběru území bych nemluvil o tom, že budou chráněny nějakou legislativou. Jejich výhodou může být, že když se dobře projednají s vlastníky nebo s místními představiteli, tak se budou chránit dobrovolně, protože to je většinou nejsilnější nástroj. A to byl i náš cíl,“ řekl Hošek.

Podle vedoucí programu Krajina v Hnutí Duha Elišky Vozníkové jde zejména o lesy, které jsou pro české zeměpisné šířky typické. „A protože současné národní parky nechrání reprezentativní vzorek lesů, nabízíme k debatě odbornou analýzu, kde by v Česku mohla vzniknout nová místa divočiny, tedy pralesů ovládaných samovolnými procesy,“ dodala.

Mělo by být v Česku více míst bez zásahu člověka?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 21. července 2016. Anketa je uzavřena.

ANO 1633
NE 253
Autoři: ,


Témata: Hnutí Duha




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.