Na vršku jednoho kamenitého kopce, úplně až na konci prašné cesty, stojí jedenáct šedých montovaných karavanů. Hlídkuje u nich hrstka mužů s revolverem za pasem. Kolem pobíhají psi. To je Nofe Nehamia.
Cestovní mapa, mezinárodní mírový plán přijatý Palestinci i Izraelem, předpokládá postupný vznik palestinského státu do roku 2005.
V první etapě počítá s "okamžitým" zrušením nelegálních osad. To jsou kolonie, které Izrael oficiálně neuznal, a vznikly od nástupu premiéra Ariela Šarona k moci v březnu 2001.
Podle izraelské mírového hnutí Mír nyní vzniklo na území západního břehu Jordánu 116 nelegálních osad od roku 1996 , od března 2001 pak 62 až 63 dalších.
Izraelci i Palestinci pozorně sledují Šaronovy kroky ohledně mírového plánu, které by mohly výrazně ovlivnit jejich budoucnost. Ironií je, že divoké osady má rušit právě Šaron, který jejich vznik dříve podporoval.
Byl to právě "Arik" Šaron, který ve funkci šéfa izraelské diplomacie vyzval v roce 1998 ke "zmocnění se pahorků". Cílem byla okupace území a "zlegalizování" osady úřady. A byl vyslyšen.
Všechny nelegální osady leží ze strategických důvodů na vršcích kopců. Zpočátku jsou povětšinou tvořeny jen několika karavany, nezřídka prázdnými. Až o několik let později přichází ke slovu výstavba domů.
Nofe Nehamia, která vznikla před rokem, přesně uplatňuje tuto strategii, kterou zavedla rada pro začlenění Judeje a Samaří (západní břeh Jordánu) a Gazy. Oficiálně je totiž tato osada částí "čtvrti" Rehelim, jedné z asi 160 oficiálně uznávaných osad.
Tyto kolonie, v nichž žije dohromady přes 200 tisíc lidí, jsou z hlediska mezinárodního práva považovány za ilegální. Cestovní mapa předpokládá, že o jejich osudu se bude jednat ve třetí fázi plánu.
Osada Rehelim, kde žije asi 60 lidí, leží od Nofe Nehamia asi jeden kilometr východně. Opačným směrem vede cesta do palestinského města Nábulus.
Rehelim přitom vznikla úplně stejně jako Nofe Nehamia. Jednoho krásného dne roku 1992 se na kopci objevily karavany a teprve o deset let později, loni na podzim, zde byly postaveny první domy.
Před karavanem, kde žije s ženou a dvěma dětmi, stojí pětadvacetiletý student informatiky Ziv Lifšic. Říká, že do osady Nofe Nehamia přišel, protože "je klidná". Mají zde tekoucí vodu, elektřinu vyrábí generátor.
O cestovní mapě již slyšel, ale nikterak ho nezneklidňuje. "Vystěhováni jsem už jednou byli," říká Lifšic. Loni na podzim byla Nofe Nehamia zrušena z rozkazu tehdejšího ministra obrany Benjamina ben Eliezera.
"Odešli jsme v klidu, ale vrátili jsme se začátkem roku," vysvětluje student. Tehdy v osadě bylo pět karavanů. Nyní je počet přívěsů dvojnásobný, ačkoli zde žijí jen tři rodiny a několik svobodných lidí.
"Takže když nám řeknou, abychom odešli, půjdeme. Ale pak se zase vrátíme. Rád bych tady zůstal," říká se smíchem Ziv Lifšic.
