1. Nejefektivnější kampaň
Strany teprve dokončují vyúčtování volebních kampaní, už nyní ale lze sestavit žebříček, kolik musel kdo investovat korun na každý získaný hlas. Vede KDU-ČSL, kterou přízeň jednoho voliče stála 29 korun (celkové náklady na kampaň byly asi 5,25 milionu).
Následuje ODS a KSČM (shodně po 54 Kč v kampani na každý získaný hlas, ale ODS na kampaň dala kolem 40 milionů a KSČM 18). Sociální demokraty stál každý voličský hlas 114 korun - kampaň plná mítinků, rozdávaných brožur a růží stála podle Lidových novin 60 milionů. ČSSD dlouho tvrdila, že počítá se 40 miliony a že se suma může "mírně zvýšit".
Zajímavá jsou čísla u malých stran. Petr Cibulka říká, že jeho Pravý blok dal na kampaň celkem jen 7 500 korun (každý hlas by ho tak stál 30 haléřů). Koalice Suverenita, která se nedostala nad pět procent jen o pár desetin, vydala za každý hlas 27 korun. Demokratickou stranu zelených Olgy Zubové, jejíž plakáty zaplavily veřejná prostranství a údajně stály pět milionů, přišel jeden hlas na 338 korun.
2. Nejtěsnější výsledek
Pravý blok Petra Cibulky dostal 23 612 hlasů. Nad jednoprocentní hranici, zaručující příspěvek od státu ve výši třiceti korun za každý hlas, se přehoupla o pouhých 23 hlasů. Přijde si proto na 708 tisíc korun.
Ale pozor: s 1,07 % hlasů také státní příspěvek získá třeba ultrapravicová Dělnická strana, kterou se ministr vnitra Martin Pecina pokusí zakázat. - o úspěchu Dělnické strany čtěte zde
3. Nejvěrnější obce
Baštou KSČM je Kostelec na Tachovsku (69 hlasů, tedy 57,5 %). ODS triumfovala v Nové Pláni na Bruntálsku (24 hlasů, 89 %), sociální demokraty mají nejraději v Bukovici u Brna (20 hlasů, 80 %) a KDU-ČSL je jako doma v Nelepči-Žernůvce na Brněnsku (36 voličů, 72 %).
4. Největší a nejmenší účast
Největší volební účast zaznamenala z krajů Praha (35,73 %), nejmenší Karlovarský kraj (21,75 %).
Zatímco v roce 2004, při historicky prvních eurovolbách s českou účastí, dorazilo v Česku k volbám 2 344 290 lidí (což bylo 28,32 %), letos byl absolutní počet voličů vyšší (2 369 137) a relativní účast nižší (28,22 %). Přibylo oprávněných voličů.
VOLBY.IDNES.CZProhlédněte si přehlednou volební přílohu |
5. Nejvyhrocenější kampaň
Přesto, že je v tomto případě předpona "nej-" značně diskutabilní, jedno je pravdou: dosud nikdy v polistopadové historii se předvolební mítink nějaké strany nestal terčem tak intenzivního útoku jako letos. Na rušné pražské křižovatce Anděl vyvrcholila "vajíčková válka", když na nejvyšší představitele ČSSD včetně předsedy Jiřího Paroubka letěly stovky bílkem a žloutkem plněných projektilů. - vajíčkový útok na sociální demokracii
Předseda Jiří Paroubek na mítinku v Písku rozkopl plato vajec, které mu někdo položil na pódium. Už předtím ojedinělá vejce z davu vylétla, po "píseckém incidentu" ale nabraly útoky na síle. Představitelé ČSSD, ale například i úřednický ministr vnitra Martin Pecina (nominovaný sociálními demokraty) pak otevřeně hovořili o "nacistických praktikách" vrhačů vajec.
6. Nejvíce a nejméně hlasů
Nejvíce hlasů dostala Občanská demokratická strana (741 946, tedy 31,45 %), nejméně Lidé a politika (545, tedy 0,02 %).
7. Nejmladší a nejstarší europoslanci
Nejmladší českou zástupkyní v Bruselu a Štrasburku bude sedmatřicetiletá advokátka a zastupitelka městské části Prahy 5 Andrea Češková (ODS). Kandidovala jako devítka, přesně tolik zástupců občanští demokraté získali. Přímá podpora Jana Zahradila jí co do umístění na žebříčku ODS k lepšímu místu nepomohla.
Naopak nejstarším europoslancem bude stejně jako v minulém volebním období Richard Falbr (ČSSD), kterému je nyní osmašedesát let.
8. Nejzajímavější protimluvy
Zde je kandidátů více. Jiří Paroubek například před volbami říkal, že "jsou stejně důležité jako parlamentní", ale po nich se nechal slyšet, že pro "voliče ČSSD to jsou volby třetího řádu". Ale i voliče ČSSD ovlivní zákony - a legislativy pocházející z Bruselu po schválení Lisabonské smlouvy přibude.
Prezident Václav Klaus před volbami říkal voličům, aby "si ponechali svůj zdravý rozum, aby věděli, že to je jedině na nich, zda k volbám půjdou, nebo zda budou volit tak, že zůstanou doma". Také naznačoval, že by stačilo, kdyby státy vybíraly do europarlamentu jen své delegáty a kdyby tyto eurovolby odpadly.
Včera k volební účasti podotkl, že ji očekával vyšší než 28 %. "Mně to přijde poměrně protiřečící si. Výroky, které měl dneska, si úplně odporují s tím, co říkal minulý týden," komentoval Klausovy výroky pro iDNES.cz politolog FSV UK Petr Just. - více o Václavu Klausovi a evropských volbách čtěte zde
9. Skokan voleb
V individuální kategorii to je bývalý hejtman severní Moravy Evžen Tošenovský, který získal 105 tisíc preferenčních hlasů. V týmech zvítězila ČSSD, která si od minulého výsledku z roku 2004 polepšila ze dvou na sedm mandátů. Občanští demokraté a lidovci zůstali na svém, pohoršili si komunisté.
CHAT S EVŽENEM TOŠENOVSKÝMPolitik s nejvíce preferenčními hlasy bude debatovat se čtenáři |
10. "Nejdisciplinovanější" eurovoliči
Lucembursko 91 %, Belgie 85,9 %, Malta 78,8 %. V některých zemích očividně problém s nízkou volební účastí nemají. Ale má to háček: v Lucembursku i v Belgii je účast ve volbách povinná - tedy aspoň tehdy, pokud se chcete vyhnout tučné pokutě. Například v Belgii to je až 50 eur, při opakované neúčasti ve více volbách až 125 euro (3 375 korun).
