Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Deprese a noční můry. Duše dívek z Clevelandu se budou hojit dlouho

  14:01aktualizováno  19:00
Tři mladé Američanky si nejspíše trauma z dlouholetého zajetí a trýznění v Clevelandu ponesou po celý život. Mohou trpět depresemi, úzkostmi, posttraumatickou stresovou poruchou. Ženy proto čeká dlouhá terapie, aby znovu aspoň trochu získaly pocit sebedůvěry a jistoty.

Co se stane s myslí ženy, kterou někdo deset let věznil? A k tomu ji pravděpodobně také bil, svazoval řetězy a znásilňoval? Může se vůbec někdy z takové hrůzy vzpamatovat a vést alespoň relativně normální život?

Případ Cleveland

Zmíněnými útrapami musely projít tři mladé Američanky: Amanda Berryová, Gina DeJesusová a Michelle Knightová, které se před pár dny dostaly na svobodu. Co vše se v šedivém domku na chudém předměstí Clevelandu ve státě Ohio odehrálo, ukáže teprve policejní vyšetřování. A čas přinese odpovědi na ony otázky.

Někteří psychologové se však už nyní pokusili alespoň hypoteticky nahlédnout do duší tří nešťastnic. Trochu jim pomohly i ženy, jež samy něco podobného kdysi zažily. "Jen přijít domů, zkusit dosáhnout nějaké normálnosti a zapadnout opět do rodiny bude výzva," upozornila Elizabeth Smartová. V roce 2002 – když jí bylo teprve 14 let – ji unesl z domova v Salt Lake City muž jménem Brian David Mitchell, jenž ji pak devět měsíců věznil a znásilňoval.

"Byly pryč tak dlouho. Mnoho se změnilo. A hodně se odehrálo," dodala na adresu tří Američanek žena, která je nyní vdaná a angažuje se v pomoci zneužívaným dětem. Veřejnost i média přitom vyzvala, aby jim poskytly prostor a čas se s traumaty vyrovnat.

Úzkosti a deprese

Psychologové zmiňují, že trojice by mohla trpět i stavy, které mívají například vojáci po návratu z války. "Mohou trpět depresí, úzkostmi nebo posttraumatickou stresovou poruchou či disociativní poruchou (způsobuje ji například snaha odpojit se od vlastních myšlenek, pozn. red.)," řekla magazínu Time psychiatrička Tina J. Walchová z New Yorku.

Fotogalerie

Podobný názor má i český soudní znalec v oblasti psychologie Jiří Jelen. "Posttraumatická stresová porucha je nejčastější diagnóza v těchto případech. Jejím nejtypičtějším příznakem jsou takzvané flashbacky, tedy návraty děsivých situací v představách, v nočních snech. Oběti provázejí až do konce života," přiblížil pro MF DNES.

"K tomu se může přidat deprese, lítostivost, plačtivost, neschopnost se rozhodovat, poruchy koncentrace, prostě celá škála dalších neurotických symptomů," popsal. Příznaky posttraumatické stresové poruchy se u takto vážných případů podle něj během let obvykle jen zmírňují. Ženy však zároveň mají šanci se opět zapojit alespoň částečně do relativně normálního života.

Pochvala léčí

"Jsou to vlastně neurotici. A ti jsou funkční v základních sociálních rolích, jako jsou ty partnerské, rodičovské či zaměstnanecké. Jakmile ale zůstanou sami nebo jim nějaká situace či místo připomenou, co prožili, traumata se jim ve vysoké intenzitě vracejí," dodal. Záleží však také na povaze žen. Zda před únosem byly spíše introvertní, či extrovertní. A pochopitelně na mnoha dalších faktorech.

V nejbližší době čeká všechny tři ženy, které jsou navzdory tomu, co prožily, v poměrně dobrém fyzickém stavu, intenzivní terapie. V první fázi se odborníci zřejmě budou snažit v nich obnovit pocit bezpečí, sebedůvěry, jistoty či posílit jejich sociální vztahy. To bude pochopitelně extrémně složité, jelikož obrovskou část životů strávily zranitelné a v naprosto podřízeném postavení. Jejich věznitel nad nimi vládl absolutní mocí.

Potvrzené otcovství

Prokuratura amerického státu Ohio s pomocí testů DNA potvrdila, že šestiletou dceru Amandy Berryové zplodil její údajný únosce a věznitel Ariel Castro. Castro další dvě vězeňkyně Ginu DeJesusovou a Michelle Knightovou násilím přinutil, aby porodu asistovaly. Dítě krátce po porodu přestalo dýchat a život mu zřejmě zachránila Michelle Knightová, která mu poskytla dýchání z úst do úst. Sama Knightová vypověděla, že s Castrem "nejméně pětkrát" otěhotněla, ale únosce ji hladověním a bitím do břicha vždy vyvolal potrat. Tato žena jako jediná z unesených dosud zůstává v nemocnici.

Souvislost Castra s jinými kriminálními případy ve státě Ohio genetická analýza neprokázala.

Zdroj: ČTK

"Ta děvčata budou nyní nejvíce potřebovat, aby se jim dostalo od okolí pozitivních zpětných vazeb. Všichni je musí chválit, oceňovat. Samozřejmě způsobem, jenž je terapeuticky únosný," míní Jiří Jelen.

Dodalo odvahu k útěku rodičovství?

Nezodpovězena stále zůstává otázka, zda měly dívky už dříve i jiné příležitosti uniknout. A pokud ano, proč ji nevyužily. V pondělí mohly utéct prý všechny tři. Odhodlala se k tomu však jen Amanda Berryová, která vzala s sebou i svou šestiletou dceru. Ostatní dvě ženy raději zůstaly v domě. "Přijaly svou realitu," řekl televizi CNN zdroj blízký vyšetřování s tím, že byly plné obav a působily, jako by jim věznitel "vymyl mozek".

Roli mohl sehrát také takzvaný Stockholmský syndrom, při němž si trýzněné ženy vytvářejí vztah, nebo dokonce závislost na tyranovi. Vzniká v případě, že mučení či teror občas vystřídá nějaká laskavost. "Ty vězněné ženy si tak někdy řeknou, že on není zase tak úplně špatný," přiblížil Jelen.

Ten zároveň připouští, že v aktivitě Berryové mohla sehrát roli její dcera. Byť ji má právě se svým věznitelem Arielem Castrem. "Rodičovská láska je nejsilnější. Žena ve většině případů po porodu k dítěti přilne a myšlenka na to, s kým ho má, ustupuje do pozadí. A jestli se úzce ztotožnila se svou dcerou, mohla si uvědomit, že perspektiva dítěte i její je velice špatná," popsal.

Mohlo to tedy být rodičovství, jež vedlo k tomu, že právě Berryová byla nejodvážnější. "Mohla z nich být ale také nejsilnější," uzavřel Jiří Jelen.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.