Přijímací zkoušky Gymnázium Mozartova, Pardubice (21.4.2008)

Přijímací zkoušky Gymnázium Mozartova, Pardubice (21.4.2008) | foto: Michal Klíma, MF DNES

Dívek na gymnáziích ubylo, Scio testy více vyhovují chlapcům

  • 48
Dříve platilo, že na gymnáziích studuje více dívek než chlapců. Zejména výrazný byl tento poměr na osmiletých gymnáziích. Poměr se nyní obrací, zřejmě kvůli používání testů společnosti Scio u přijímaček. Více vyhovují fungování mužského mozku, míní někteří kantoři.

Gymnázia pozorují, že se na ně dostane víc chlapců než dřív, kdy vládly dívky.

"Dříve byl poměr dívky - chlapci tak 18:12, dnes je často opačný. Dle mého soudu je to dáno tím, že Scio má ve svých testech velké množství otázek, a to vyhovuje chlapcům. Často mají logické myšlení, ale nedokážou se déle soustředit," míní ředitel ostravského Wichterlova gymnázia Antonín Balnar. Podle něj to pozorují nejvíce právě u nižších ročníků gymnázií.

"Trochu mě to překvapilo, ale nakonec je asi v pořádku, když u přijímaček uspěje přibližně stejný počet dívek i chlapců," říká Anna Berková z Prahy, jejíž dcera se na školu se Scio testy dostala.

Podobnou zkušenost jako v Ostravě mají na pražském osmiletém gymnáziu Nad Alejí. "Podíl přijatých chlapců a dívek kolísá, počty dívek a chlapců ve třídách jsou přibližně vyrovnány. Před zavedením testů Scio převažovaly dívky," uvedl jeho ředitel Jiří Benda. Tato škola použila Scio testy zatím pětkrát, z toho dvakrát byl počet přijatých chlapců dokonce větší než počet přijatých dívek.

Dceři logika neseděla, říká matka

Obvykle se přitom na gymnázia hlásí a zejména dostává o něco více dívek - dokládají to i dlouhodobé statistiky Ústavu pro informace ve vzdělávání. Například ve školním roce 1997/1998 na osmiletá gymnázia nastoupilo 6 138 dívek a 4 939 chlapců.

Loni, kdy do škol mířily podstatně slabší populační ročníky, bylo přijato 4 918 dívek a 4 293 chlapců. "Dcera se na osmileté gymnázium skrz Scio testy nedostala a myslím, že jí jejich logické zadání plné chytáků nevyhovovalo," popisuje Kamila Váchová, která odmítla platit několik tisíc za přípravné kurzy.

Právě jejich cenu mají rodiče Sciu často za zlé - jeho šéf Ondřej Šteffl však tvrdí, že dítě může přijímačky zvládnout i bez nich. Jenže zkušenosti rodičů, kteří si za přípravu připlatili, potvrzují, že takové dítě bývá ve výhodě proto, že ví, jaké typy úloh přijímací zkoušky obsahují.

Neznamená to však, že by testy Scio byly nespravedlivé. "My víme, že mění poměry přijatých a že se poměry úspěšných chlapců a dívek vyrovnávají," říká Ondřej Šteffl. Podle něj je to tím, že klasické přijímací testy jsou často postavené na běžných školních znalostech a v nich bývají dívky lepší.

Dívky jsou trpělivější

Ředitel ostravského gymnázia Balnar nabízí ještě jiné vysvětlení. "Mladým slečnám vyhovovalo, když měly v testu jen tři až čtyři úlohy a řešení každé trvalo i s mezivýpočty i deset minut. Kluci v tom často udělali chybu," popisuje. Scio testy obsahují desítky otázek, u kterých se děti nemohou zdržovat.

Ředitel Scia Šteffl připomíná, že výsledky může ovlivnit i vedení školy tím, jakou důležitost v celkovém hodnocení dají jednotlivým Scio testům - pokud například dají větší váhu matematice, jsou úspěšnější kluci, dívky zase excelují v češtině. Podle ostravského ředitele Balnara navíc absolutně spravedlivý systém neexistuje. "Ani třeba zohledňování známek ze základních škol, protože každá je jiná, ani výstupní hodnocení - k tomu vůbec nepřihlížíme," říká Balnar.

Jsou navíc školy, kde změny v počtu přijatých kvůli Scio testům nepozorují - jde například o pražské Malostranské gymnázium. Jeho ředitel Tomáš Ledvinka to přičítá zejména tomu, že škola se dlouho prezentovala jako výtvarně zaměřená, a to je pro dívky lákavější, a více se jich proto hlásilo. Naopak nenabízí sportovní aktivity.

CO JSOU SCIO TESTY

Přijímací zkoušky společnosti Scio používá při testování uchazečů kolem dvou stovek středních škol, většinou gymnázií, a jejich počet stoupá. Mají tři části - matematiku, češtinu a obecné studijní předpoklady. Zadávají se centrálně, ale na školách pak je, jakou váhu jednotlivým částem testu přiloží - jinými slovy, jakou váhu budou dávat výsledkům v jednotlivých částech.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video