Podzimní sezonu zahajuje opera Národního divadla tím nejlepším ze svého repertoáru - 1.,3. a 5. září je naposledy k vidění Radokova inscenace opery Vojcek. Na scéně opery Národního divadla se tak uzavře historie inscenace, která vzbudila mimořádný ohlas publika i kritiky.
Druhý zářijový den uvádí opera inscenaci Sedlák kavalír/Komedianti, ve které vystoupí Eva Urbanová.
Ve třech reprízách na přelomu září a října Národní divadlo uvádí Šostakovičovu operu Lady Macbeth Mcenského újezdu, druhou z inscenací Davida Radoka, ověnčenou mnoha superlativy. Radok za ni získal mimo jiné i prestižní cenu kritiků, pojmenovanou po jeho otci Alfrédovi.
První premiérou nastávající sezony bude Smetanova Čertova stěna. Na 20. prosince ji připravuje dirigent Jiří Bělohlávek a režisér David Pountney. Britský divadelník má za sebou kariéru šéfrežiséra Anglické národní opery v letech 1982-1993. Ještě předtím zastával stejný post ve Skotské opeře, kde uváděl mimo jiné cyklus děl Leoše Janáčka.
Na únor 2002 se chystá do Stavovského divadla premiéra Figarovy svatby v režii Josefa Průdka.
Příslibem divadelní události, která se neopakuje každou sezonu, je však především dubnová premiéra opery Leoše Janáčka Osud, kterou se s Jiřím Bělohlávkem a Evou Urbanovou chystá uvést v dubnu příštího roku Robert Wilson. Režisér, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších současných divadelních tvůrců, není v Praze zcela neznámý.
V roce 1994 uvedl v Arše inscenaci Doktor Faustus Light The Lights na text Gertrudy Steinové. K jeho proslulým projektům patří opera Einstein na pláži, kterou napsal s Philipem Glassem, či hra The Black Rider na text Williama S. Burroughse s hudbou Toma Waitse.
Jeho inscenace prosluly originálním výtvarným pojetím, špičkovým světelným designem, detailní prací s choreografií a gesty i originálním nakládáním s texty. "Avantgarda jen znovuobjevuje objevené," prohlašuje skepticky sám Wilson, řazený na samý vrchol světové divadelní avantgardy.
