Divadla se bouří. Přijdou o peníze a zaniknou?

Vzbouří se čeští divadelníci jako v roce 1989? Vypadá to, že ano. Po 19 letech totiž opět připravují demonstrace a petice. O co jde? O peníze na provoz českých divadel.

Lucie Bílá před divadlem Ta Fantastika | foto: Milan Nováček

Začněme popořadě. Česká republika má jednu z nejhustších divadelních sítí v Evropě. Kromě Prahy, Brna a Ostravy jsou divadla nejen ve všech krajských městech, ale i v těch menších, jako je Šumperk či Příbram. V roce 2006 šlo do divadel z veřejných rozpočtů přes  tři miliardy korun.

Česká divadla lze rozdělit do tří kategorií. Část z nich je hrazena z městských dotací. Jsou to takzvané příspěvkové organizace a města jim každoročně přidělují peníze. Dále existují divadla, jež rozpočet zatěžují méně. Mají většinou formu obecně prospěšných společností (o. p. s.) a čerpají peníze z grantových programů, které města vypisují. Ty jim pokryjí jen část nákladů, zbytek si musí zajistit z vlastních zdrojů. A do třetice jsou u nás ryze soukromé scény, většinou komerční, které se živí úplně samy. Problém je, že těch prvních, "městských“ divadel, je hodně a peněz v městských pokladnách málo.

Divadla, změňte se!
Jelikož je nejvíce divadel v hlavním městě, přišel pražský magistrát s úspornou novinkou, která by mohla inspirovat i jiná města. V čem spočívá? Divadla, která město platí z rozpočtu, se osamostatní, a proto nebudou stát tolik peněz. Pražští radní těmto divadlům vzkázali: Přeměňte se. Jak, záleží na vás. Jestli to bude na soukromou společnost, nebo neziskovou o. p. s., je jedno. Hospodařte si sama a my vás budeme podporovat z grantů, nikoli z rozpočtu. Tolik základní "reformní“ myšlenka vyhlášená loni na podzim.

Od té doby se však ukázalo, že pražský magistrát svou reformu nedomyslel. Stalo se totiž, že peníze z grantů dostala komerční soukromá divadla a na ta nezisková málem nezbylo nebýt toho, že je zachránila "osvícená“ grantová komise magistrátu. Tato situace proto znepokojila i mimopražská divadla. Jak říká Jan Burian, předseda Asociace profesionálních divadel a šéf plzeňského divadla: "Máme obavy. Hlavní nebezpečí je, že se toho na oblastech někdo chytí a také začne tato takzvaná transformace. Doplatili na to už v Hradci Králové.“

Co se tedy s divadly v hlavním městě děje? Hrozí jejich zánik, jak varují umělci, nebo se bojí sama hospodařit a chtějí mít "své jisté“, jak argumentují pražští politici? MF DNES se pokusila zrekonstruovat peripetie celého příběhu.

Narovnejte podmínky!
Aby bylo zřejmé, o co v Praze přesně jde, je třeba se vrátit do května 2007. Tehdy si spolumajitel Divadla Ta Fantastika Petr Kratochvíl začal stěžovat, že město neměří všem divadlům stejně. Vadilo mu, že Praha jedněm soukromým divadlům peníze dává a druhým ne.

Kratochvíl se ptal primátora Pavla Béma, proč dostalo od města čtyřletý grant, 9 milionů korun ročně, Divadlo Na Fidlovačce, které je soukromou společností herce a senátora Tomáše Töpfera? Proč by stejný grant nemohla dostat ostatní soukromá divadla, jako třeba Ta Fantastika nebo Divadlo Na Jezerce Jana Hrušínského?

A Kratochvíl poukázal i na další nerovnost: fakt, že město ze svého rozpočtu platí některá divadla, která mají na svém repertoáru podobné populární inscenace jako ta soukromá. Není to nekalá soutěž? ptal se Kratochvíl. Odpovědi se nedočkal, podal proto žalobu proti České republice u arbitrážního soudu. Navíc poslal k Evropské komisi stížnost na porušení hospodářské soutěže a pravidel veřejných rozpočtů.

V srpnu 2007 se informace o Kratochvílově arbitráži proti Česku dostala do médií a magistrát oznámil, že než se spor vyřeší, pozastavuje granty v oblasti kultury. To byla špatná zpráva pro všechna pražská divadla, která jsou na grantech závislá. Šlo zejména o Divadlo Archa, kde má mít na jaře premiéru nová hra Václava Havla Odcházení. Archa funguje jako obecně prospěšná společnost a loni jí končil čtyřletý grant. Proč se o ní zmiňujeme? Právě na událostech kolem tohoto divadla lze popsat, čeho se protestující česká divadla nejvíc bojí.

Svízelnou situaci, do které město dostala Kratochvílova žaloba měl vyřešit radní pro kulturu Milan Richter (ODS). Rozhodl se změnit grantový systém a na podzim přišel s nápady, které dnes tolik hýbou divadelním světem. Navrhl, aby se město "zbavilo“ osmi divadel, která dostávala peníze z městského rozpočtu. A rozhodl, že je nesmysl divadla dělit na zisková a nezisková, komerční a nekomerční. I přesto, že v Evropě takové dělení funguje řadu let.

Richter svou koncepci vysvětluje takto: "Ať mají všechna divadla stejné podmínky. Je jedno, jestli jsou obecně prospěšnými společnostmi, nebo s. r. o. O peníze si mohou požádat všechna.“ Jenže...

Z pohledu zákona je rozdíl, přemění-li se divadlo na "eseróčko“, nebo obecně prospěšnou společnost. Tyto instituce fungují podle různých pravidel. Například zisk musí divadelní "ópéesky“ použít zpět na svůj předmět podnikání a svou podstatou jsou to neziskové organizace. Kdežto v "eseróčku“ je na libovůli majitele, zda si za výtěžek nakoupí třeba nové auto. Radní Richter však tyto argumenty neuznává a říká: "Magistrát nerozděluje peníze divadlům podle jejich právní formy, ale podle činnosti, kterou vykonávají. Na granty mohou dosáhnout ti, kteří vykonávají takzvanou veřejnou kulturní službu.“

Dotace na vstupenku
A tady se dostáváme k jádru problému. Richterův grantový systém přišel s novinkou jménem dotace na každou prodanou vstupenku. Dostane ji každý, kdo poskytuje veřejnou kulturní službu v Praze alespoň čtyři roky (tedy nejen divadla) a vybírá vstupné. Tento model začal platit  od začátku roku a letos magistrát přispěl na vstupenky 50 miliony korun. Dostalo se tak na soukromá divadla v Praze včetně Ta Fantastiky. Ale příspěvek dostalo třeba i soukromé Muchovo muzeum orientované zejména na turisty.

Magistrátu se tím povedl husarský kousek: uspokojil sice soukromé podnikatele, ale grantová komise zjistila, že už v městské kase nezbyly peníze na víceleté granty. A to byla smůla pro zmíněnou "neziskovku“, Divadlo Archa. Ostatní divadla žijící z grantů měla štěstí, protože je dostala v minulých letech. Až jim budou granty napřesrok končit, mohou se dostat do stejných potíží jako Archa.

"Magistrát nás dostal do situace, že jsme na víceleté granty měli nulový rozpočet,“ říká členka grantové komise magistrátu Marta Smolíková. Členové komise včetně příznivce ODS Milana Knížáka proti dotaci na vstupenku od začátku protestovali. Marně.

Rozhodli se proto, že Arše seženou peníze z jiné části Richterovy grantové "kasičky“. Po několikatýdeních tahanicích se jim podařilo radního přesvědčit, že uberou mladým umělcům a jednoletým projektům (na dotaci na vstupenku se nesmělo sáhnout). Archa však nejásala. Peněz na granty bylo celkově málo, a tak dostala o 30 procent méně, než potřebovala. Dnes ruší nasmlouvané projekty a kvůli zdržení se zadlužila. Jako "ópéeska“ si totiž nemohla vzít úvěr a přežila díky soukromým dobrodincům.

Dosavadní "městská“ divadla, která čeká reforma, proto dostala strach. Co když dopadneme jako Archa? Zadlužení a bez koruny? A začala se s magistrátem hádat.

Neporušujeme eurozákon?
Aby toho nebylo málo, Richterův grantový systém s sebou přináší další problém. Podle evropských zákonů se mohou veřejné peníze dát soukromému podnikateli jen do výše 200 tisíc eur na tři roky. Ale když soukromá divadla dostala dotaci na vstupenky a k tomu ještě jedno či víceletý grant, částka by mohla překročit "evropskou hranici“. Budou muset divadla tento rozdíl vrátit?

"Ne, toto pravidlo se týká pouze dotace na vstupenku,“ tvrdí Richter. Eurozákony však hovoří jinak. "Přesáhne-li celkový objem veřejné podpory (včetně jakékoli jiné podpory, jako třeba jednorázové dotace) poskytnuté státem nebo samosprávou 200 tisíc eur během tří let, je příjemce podpory povinen podporu i s úroky vrátit. V případě porušení může stát čelit žalobě Evropské komise,“ oponuje právník Rudolf Leška.

Prvního dubna proběhla v Divadla Archa tisková konference s názvem Za pět minut dvanáct. Divadelníky podpořil holandský velvyslanec Jan Lucas van Hoorn. "Jako právník vám doporučuji obrátit se na komisaře v Bruselu kvůli dotaci na vstupenku,“ řekl velvyslanec. Reakcí byl mohutný potlesk.

Jistota nejistého
Úderem 1. ledna 2009 by osm pražských divadel mělo začít fungovat podle nových pravidel. Podle jakého jízdního řádu se mají řídit, je však zatím ve hvězdách.

Doubravka Svobodová, ředitelka Divadla Na zábradlí, které chce radnice zreformovat, už jen krčí rameny: "Ukázalo se, že pan Richter problematice nerozumí. Musíme přece vědět, do čeho jdeme a jaké jsou podmínky,“ říká. Radní Richter dnes sice divadlům slibuje, že až se osamostatní, dostanou peníze z grantů na další čtyři roky, ale věří mu málokdo. Zvlášť poté, co radní Jiří Janeček (ODS) navrhl, aby se příští rok výrazně snížil rozpočet na kulturní granty. 

A co na současnou divadelní revoltu říká Petr Kratochvíl, kvůli němuž se magistrát pustil do divadelní reformy? Arbitráž, kterou loni podal, mezitím skončila smírem a Evropská komise jeho stížnost stále prošetřuje. "Nechci, aby obchodní společnosti byly dotovány. Město by mělo jasně oddělit ziskové a neziskové scény. Chtějí-li divadla peníze od města, neměla by být s. r. o,“ říká Kratochvíl. Zatím se však nezdá, že by se Praha chtěla vydat evropskou cestou podpory divadel.

Člen grantové komise a divadelní odborník Josef Herman k problému podotýká: "To, co město dělá, je chaotické. Musí si říct, která divadla chce podporovat a za jakých podmínek. Pak se musí ukázat, že některá divadla na grant dosáhnou a jiná ne. V Praze jich je moc,“ říká Herman, jenž si svými názory divadelníky znepřátelil. "Roznesou mě v zubech, ale někteří z nich bojují, aby jim zůstala jistota peněz z městského rozpočtu,“ doplňuje Herman.

Celý divadelní problém by mohlo pomoci vyřešit ministerstvo kultury, které připravuje zákon o veřejnoprávních institucích v kultuře. V červnu má být hotový. Podle předsedy Asociace profesionálních divadel Buriana se jedná  o vylepšenou verzi příspěvkové organizace. Má mít jiná pravidla pro nakládání s majetkem a jiný způsob řízení.

Že by se blížila katarze? Divadelníci tomu nevěří. Chystají další protesty a radní Richter odjel na dovolenou.

. Radní Milan Richter: nový grantový systém se osvědčil

Kontroverzním divadelním reformátorem je radní pro kulturu Milan Richter (ODS).

Absolventa zemědělské fakulty znají čtenáři společenských rubrik jako přítele Miss World Taťány Kuchařové. Proslavil se inovací grantového systému: zavedl dotaci na vstupenku, a přispěl tak soukromým komerčním divadlům.

Na otázky MF DNES odpověděl Milan Richter písemně.

Magistrát říká divadlům, která jsou dnes příspěvkovými organizacemi, ať se transformují na jakýkoli subjekt chtějí - na obecně prospěšné společnosti (o.p.s.), společnosti s ručením omezením (s.r.o.) či akciové společnosti (a.s.). Podle Petra Kratochvíla, který k Evropské komisi podal stížnost na nerovné podmínky, by ale město mělo jasně rozlišit zisková a nezisková divadla, jako je tomu ostatně v celé Evropě. Proč tedy mícháte s.r.o. a o.p.s., která mají různá pravidla, například jak zacházet se ziskem?
Magistrát nerozděluje peníze divadlům podle jejich právní formy, ale podle činnosti, kterou vykonávají. To znamená, že na granty z pilířů 2, 3 a 4 mohou dosáhnout pouze subjekty, které vykonávají tzv. veřejnou kulturní službu, není tedy důležité, jaký mají statut. Jako typický příklad mohu uvést Divadlo Komedie, které je transformované s.r.o., dotace pobírá a letos získalo cenu Alfréda Radoka. Kdyby tomu bylo tak, jak je postavena otázka, nedostalo by nic, a to nechceme. Toto je účelový argument určité části umělecké lobby, která se změně starého, pro ni výhodného systému brání všemi prostředky. S formou divadel to ale nemá vůbec nic společného. 

Zavedl jste dotaci na vstupenku. Kde ve světě tento model funguje, kde se magistrát inspiroval?
Dotace na vstupenku byla jako jedna z forem podpory kulturních subjektů v Praze uvažována již při tvorbě předchozího modelu grantové politiky. Odborníci u kulatého stolu tuto formu podpory, která je neovlivnitelná, spravedlivá a transparentní, drtivou většinou hlasů podpořili. Zde je potřeba připomenout ohromnou nespokojenost s činností a neobjektivitou dřívější grantové komise, která ani nemohla z podstaty věci všechna představení zájemců o granty navštívit. Padla zde obvinění z protekcionismu, nadržování a podobně. Dotace na vstupenku tento problém vyřešila, ostré reakce určité části umělecké lobby chápu opět pouze jako tlak na přerozdělování peněz z veřejného rozpočtu, dle jejich receptu. 

Co když se příští rok přihlásí o dotaci na vstupenku mnohem více subjektů než letos? Kde na to město chce vzít peníze?
Objem peněz na tento pilíř zůstane stejný. V případě, že se přihlásí více účastníků řízení, bude příspěvek na jednu vstupenku nižší.

Dostala-li divadla, která mají statut s.r.o., dotaci na vstupenku, mohou dostat maximálně 200 tisíc eur na tři roky dle pravidla de minimis. Znamená to tedy, že ostatní peníze, které dostala z jiných grantů (víceletých, jednoletých), budou muset vrátit, pokud tato částka překročila hranici de minimis?
Pravidlo de minimis se týká pouze dotace na vstupenku. Ostatní činnosti z dalších pilířů, kde divadla poskytují veřejnou kulturní službu, jsou mimo tento rámec. Je to logické, například již zmiňované Divadlo Komedie by bylo předem z grantových příjmů vyřazeno, a není pochyb o tom, že veřejnou kulturní službu poskytuje.

Město investovalo nemalé prostředky do opravy karlínského divadla. Pokud se toto divadlo transformuje na s.r.o., znamená to, že tato soukromá společnost by nákladnou opravu od města dostala jako dar?
Město si samozřejmě budovu ponechá v majetku a bude divadlu pouze pronajmuta. V bulváru se vyrojily různé spekulace, že si na budovu někdo dělá zálusk, to je naprostý nesmysl.

Bude město rekonstruovat ostatní divadla, která se mají transformovat?
Pokud jsou v městských budovách a podají si žádost, tak je toto možné. Zatím nic takového požadováno po městu nebylo. V minulosti ale už takto bylo po povodních rekonstruováno divadlo Palmovka, stejně tak Divadlo v Dlouhé. Kompletní rekonstrukcí prošlo Švandovo divadlo a Karlín.

Zaručí město nějak, že dramaticky nezvýší transformovaným divadlům pronájem divadelních budov?
Kromě Karlína zatím žádný nájem neplatí. Město má samozřejmě zájem na jejich profitu, tudíž nájem bude nekomerční. Například divadlo Karlín platí nyní nájem zhruba 160 Kč/m2, nájmy ostatních by neměly tyto sazby převyšovat. V případě, že nesídlí v městské budově, pak se o ně postaráme a s majiteli vyjednáme ty nejlepší podmínky. 

Slibujete divadlům, která se bouří, že se jim peníze na čtyři roky automaticky překlopí do grantu. Nesvazuje tím ale město grantovou komisi, která pak nebude moci rozhodovat dle nastavených kritérií, ale podle toho, co slíbili politici?
Nyní ano, chceme těmto divadlům maximálně pomoci se snadným přechodem na jinou formu. Za dva roky se ale bude rozhodovat o víceletých grantech na rok 2013, tam již bude rozhodování zcela na komisi. 

Má město zájem poskytovat víceleté granty, nebo od nich chcete v budoucnosti ustupovat? Máte stanovenu hranici, kolik nejvíc peněz může být na víceleté granty poskytnuto?
Víceleté granty jsou hlavním druhem podpory veřejné kulturní služby. Od příštího roku bude na víceleté granty uvolněno 360 milionů. Tato částka se bude do budoucna zvyšovat, nikoliv však snižovat.

Proč grantová komise neměla v kategorii víceleté granty peníze na udělení nových čtyřletých grantů, a musela tyto peníze "přehazovat" z ostatních kategorií?
Odborná komise má díky tomu možnost rozdělovat peníze i v dalších letech na zajímavé projekty. Čím vyšší částka se rozdělí na víceleté granty nyní, z logiky věci se sníží možnost rozdělení peněz komisí v dalších letech. Tím bychom předem vyloučili další umělce z této soutěže. Proto hledáme efektivní výši podílů víceletých grantů na celém systému.
Na závěr bych chtěl shrnout, že již nyní je možné říci, že se nový grantový systém osvědčil. Díky novým, spravedlivějším pravidlům se nám letos přihlásily další stovky uměleckých souborů, které neměly dříve na dotace možnost dosáhnout. Díky jasně stanoveným pravidlům se podařilo přispět většímu spektru umělců než doposud. Například mladí umělci dostali desítky milionů korun oproti zhruba stovkám tisíc v minulosti. Je jasné, že se část umělecké lobby tomuto přerozdělení veřejných finančních prostředků města brání všemi prostředky a je ochotna používat jakékoliv, byť i nepravdivé argumenty. Bylo by ale velkou chybou takto míněnému tlaku ustupovat.