Toto avantgardní vystoupení v pondělí zahájilo v Ponci osmidenní festival severského tance Polární záře. "Dále tady budou ještě Finové, kteří pohyb propojují s moderními technologiemi a filmem, nebo také velice zajímavý duet Dipolos, který zdůrazňuje na severu velmi dominantní ženský princip," upřesnila ředitelka festivalu Yvona Kreuzmannová.
Představení, které uvidí Pražané ve světové premiéře, původně vzniklo jako objednávka na vystoupení ve velmi malém prostoru. V Ponci ho Granhoj uvádí, jelikož jeho domácí scéna se rekonstruuje.
"Při tanci musíte vidět hlavně nohy. A v malé místnosti nemůžete mít odstup od tanečníku. Z tohoto důvodu jsem se podíval ke stropu a říkal jsem si: "Když tady budeme mít tanečníky, musíme tam pro ně vytvořit prostor, ve kterém by se mohli pohybovat," popisuje svou tvůrčí inspiraci režisér.
"Takže jsem se nejdříve dostal na kolena, ale to mi nestačilo. Lehl jsem si na podlahu, aby mohli tanečníci stát. Najednou jsem zjistil, že vidím tanec naprosto z odlišného úhlu," dodal.
Kreuzmannová doplnila, že pozitivní reakce většiny návštěvníků na jejich začlenění do scénografie ji mile překvapila. "Jenom u prvního vystoupení jsme měli trošku pitoreskní problém, když některá lůžka neunesla váhu diváků," pousmála se Kreuzmannová.
Footface se hraje ještě dnes, tanečníci vystoupí ve třech představeních po sobě. V druhé polovině festivalu Dánové představí loňskou velice úspěšnou inscenaci HatBraku, které se odehrává na šikmé ploše.
V závěru přehlídky se představí finští tvůrci Petri Kekoni a Jaap a Jaana Kleveringovi. "Jejich pohled na tanec je hodně hloubavý, vychází z reakcí těla na pohyb v přírodě, který tanečníci zkoumají uprostřed panenské přírody finských fjordů," řekla ředitelka festivalu.
Osobitou taneční modernu severních choreografů a tanečníků doplní také tematicky spjaté filmové projekce.
Představení, které uvidí Pražané ve světové premiéře, původně vzniklo jako objednávka na vystoupení ve velmi malém prostoru. V Ponci ho Granhoj uvádí, jelikož jeho domácí scéna se rekonstruuje.
"Při tanci musíte vidět hlavně nohy. A v malé místnosti nemůžete mít odstup od tanečníku. Z tohoto důvodu jsem se podíval ke stropu a říkal jsem si: "Když tady budeme mít tanečníky, musíme tam pro ně vytvořit prostor, ve kterém by se mohli pohybovat," popisuje svou tvůrčí inspiraci režisér.
"Takže jsem se nejdříve dostal na kolena, ale to mi nestačilo. Lehl jsem si na podlahu, aby mohli tanečníci stát. Najednou jsem zjistil, že vidím tanec naprosto z odlišného úhlu," dodal.
Kreuzmannová doplnila, že pozitivní reakce většiny návštěvníků na jejich začlenění do scénografie ji mile překvapila. "Jenom u prvního vystoupení jsme měli trošku pitoreskní problém, když některá lůžka neunesla váhu diváků," pousmála se Kreuzmannová.
Footface se hraje ještě dnes, tanečníci vystoupí ve třech představeních po sobě. V druhé polovině festivalu Dánové představí loňskou velice úspěšnou inscenaci HatBraku, které se odehrává na šikmé ploše.
V závěru přehlídky se představí finští tvůrci Petri Kekoni a Jaap a Jaana Kleveringovi. "Jejich pohled na tanec je hodně hloubavý, vychází z reakcí těla na pohyb v přírodě, který tanečníci zkoumají uprostřed panenské přírody finských fjordů," řekla ředitelka festivalu.
Osobitou taneční modernu severních choreografů a tanečníků doplní také tematicky spjaté filmové projekce.
