Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dítě si vysoudil. Ale nikdy je neuvidí

  0:01aktualizováno  0:01
Tuto sobotu se už postopáté odehraje stejná situace. Václav Kříž zaparkuje v devět ráno vůz před bydlištěm bývalé ženy. Každou první sobotu má podle rozhodnutí soudu právo vidět syna. Jenže jako obvykle žena ani syn nebudou doma. Od synových tří týdnů se otec snaží dosáhnout alespoň minimálního kontaktu s dítětem. Matka však rozsudek, podle něhož může otec vidět dítě 39 hodin ročně, odmítá respektovat.

A není síly, která by ji k tomu přinutila. "Nebojuji s matkou, ale s českými soudci. Je jim jedno, že rozsudek, který vydali, není respektován," říká Václav Kříž. V soudních síních už strávil stovky hodin. Naposledy v úterý odpoledne u Obvodního soudu pro Prahu 10. Pokračovalo tu trestní řízení s Milenou Křížovou, protože maří soudní rozhodnutí.

Soud už ji jednou odsoudil na deset měsíců podmíněně. Bez výsledku. Teď hrozí, že otec přijde i o teoretickou možnost být s dítětem. U soudu pro Prahu-západ leží podání, aby přišel i o 39 hodin ročně. Každý znalec potvrdí, že po těch letech by pro dítě byl už jen cizím člověkem.

Otec čeká na setkání se synem už osm let
Před osmi lety soud rozhodl, že Václav Kříž může být se svým synem 39 hodin ročně. Dnes je Milanovi jedenáct a otce nezná. Matka verdikt soudu úspěšně bojkotuje.

Bývalí manželé Křížovi už proti sobě v soudní síni proseděli stovky hodin. Viděno optikou soudních rozhodnutí, vede Václav Kříž. Když byly Milanovi tři týdny, požádal soud, aby ho mohl vídat. Ten mu po třech letech vyhověl. Jiný soud dal Mileně Křížové desetiměsíční podmínku za to, že styku otce se synem bránila. Kvůli pokračujícímu maření soudního rozhodnutí stála před Obvodním soudem pro Prahu 10 znovu.

Rozsudky však nejsou Václavu Křížovi k ničemu. "Den předtím, než si mám pro syna přijet, odjede s ním matka někam pryč," popisuje své zatím sto čtyři pokusy vyzvednout si Milana v soudem stanovenou první sobotu v měsíci a dodává: "Nač soud vydává rozsudky, které pak nedokáže vymoci."

Milena Křížová se rozhodla, že dítě otce nikdy nepozná, ještě dřív, než se narodilo. Dávné kořeny její dnešní zatvrzelosti odhalil u včerejšího soudu obhájce: "Jak může mít k dítěti vztah muž, který se s matkou rozvedl v době, kdy byla ve druhém měsíci těhotenství?"

Zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová namítá: "Rodičovství na rozdíl od manželství rozvodem nezaniká." Když si Václav Kříž nemohl odvést Milana na sobotní procházku, chodil se na něj alespoň občas dívat před školu.

Pak se obrátil s prosbou o pomoc na sociální odbor Prahy-západ. "Chtěl, abychom jeli s ním a pomohli mu styk s dítětem uskutečnit. Odmítli jsme ho," přiznala u včerejšího soudu Jarmila Vašková ze zmíněného sociálního odboru a dodala proč: "Matka nám řekla, že Milan otce odmítá. On sám říkal, že otce nemá. Myslela jsem, že by se jejich styk ani uskutečnit neměl, protože vztah se už nedá navázat."

Právě v rukou zmíněného sociálního odboru bylo do značné míry to, zda se schůzky otce a syna budou podle rozhodnutí soudu opravdu uskutečňovat. "Soudní úředník může přijít se sociálním pracovníkem a ten kontakt s druhým rodičem prostě vynutit jako exekuci," říká Anna Šabatová. Hned však dodává, že v praxi se s tím nikdy nesetkala a sama má pochybnosti, zda je to vhodné.

Sociální odbor zorganizoval hodinovou schůzku v dětském krizovém centru. "Milánek zrudnul a ukazoval na otce: toho člověka nechci," popsala první a zatím poslední setkání Jarmila Vašková. Soudce jen poznamenal, že se ve spisu dočetl, že Milan mluví o otci jako o čertovi.

Zkušenost Fondu ohrožených dětí je podobná: Matka si styk dítěte s otcem nepřeje a očerňuje ho. Sociální odbor je však na straně paní Křížové: "Jako matka jí rozumím.."

Václavu Křížovi teď hrozí, že jeho právo vídat syna zanikne dřív, než se mohlo vůbec uskutečnit. Na žádost matky se soud bude zabývat návrhem zrušit jejich styk. A sociální odbor už zadal znalecký posudek: "Mělo by z něj vyplynout, zda se otec může vůbec s Milánkem stýkat tak, aby z toho neměl psychickou újmu."

Vaše dítě se jmenuje jinak, řekl otci soud

Přílišná horlivost soudu ve vztahu k dítěti může být i na škodu. V úterý se takovým případem musel zabývat brněnský Ústavní soud. Václavu Jirkalovi z Litně přejmenovali soudci Obvodního soudu pro Prahu 9 dceru Anetu Jirkalovou na Chmelíkovou, protože se jim nelíbilo, že by na ni děti pokřikovaly příjmením jejího otce.

Jirkalova manželka zemřela při autohavárii, když byl jejich dceři jeden rok. Od té doby žila dnes devítiletá Aneta u tety s jejími dvěma dětmi. Otec s tím souhlasil, sám se o roční dítě starat nemohl. Na dceru stále finančně přispívá. Odmítl však, aby Aneta nosila příjmení rodiny své tety. Nakonec se jej nikdo neptal. Soud rozhodl, že pro dítě je lepší tetino jméno Chmelíková a basta.

"Jeden z argumentů byl, aby se mohlo volat: Holky Chmelíkovic, pojďte domů. Aby se nemuselo křičet: Holky Chmelíkovic a Aneto Jirkalová, pojďte domů," popisuje rozhodování soudu Jirkalův advokát Václav Sládek. Chmelíková však argumentovala, že jen chce, aby se Aneta neodlišovala od ostatních dětí.

Jirkal se s rozhodnutím soudu nesmířil a po čtyřech letech dalších soudních sporů (a desetitisících korun za soudní výdaje) dosáhl úspěchu: Ústavní soud dospěl k závěru, že soudy neměly právo rozhodnout o změně příjmení bez něho. Rozhodnutí o přejmenování dítěte proto okamžitě zrušil.

"Změna příjmení náleží k podstatným věcem. Pokud jeden z rodičů zemře a druhý nebyl omezen na rodičovských právech, je oprávněn k rozhodování o nich on," řekl soudce Ústavního soudu Vojtěch Cepl. Upozornil, že bylo porušeno Jirkalovo právo na spravedlivý proces. "Stát má sice snahu starat se i za otce, ale dnes se ukázalo, že obejít ho nemůže," uvedl Jirkalův advokát Sládek. "Pro mne je to důležité.

Myslím, že to za to stálo," řekl Jirkal po maratonu soudních pří, v nichž zasahovaly čtyři různé soudy (obvodní, Městský soud v Praze, Nejvyšší a Ústavní). Celá kalvárie trvala od roku 1998.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrský uprchlický tábor Zátarí v Jordánsku (7. prosince 2014).
Miliony z Česka na pomoc Syřanům v uprchlických táborech v Jordánsku

Další miliony korun z České republiky zamíří na pomoc Jordánsku, kde v uprchlických táborech žije dlouhodobě více než milion lidí. Ti utekli z válčící Sýrie....  celý článek

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.
Zákaz vstupu do lesů na Šumavě posvětili úředníci, může jít o život

Do známých turistických lokalit v okolí Nové Pece, Stožce ale i Horní Plané je od úterý zakázáno vstupovat. Lesy jsou nebezpečné kvůli sobotní bouřce, která v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.