Ať už je to s morálkou dědiců jakkoli, kdo ví, třeba sami neměli, není chybou dědiců ani těch dvou manželů, že zakázaná propadná zástava tam podle hned několika soudů byla. To byla celkem jasně chyba věřitele, který se dost možná chtěl na tíživé situaci těch manželů nabalíkovat - a ostatně argumentovat tím, že děti prý nechtěly rodičům na koupi bytu přispět, v případě firmy, která si může dovolit lichvářské půjčky, je ještě snad horší argument, než cigánská rodina ověšená brečícími dětmi na sociálce a žádný soud a tím méně tedy Ústavní by na to neměl brát vůbec žádný ohled - protože propadnou zástavu jednoduše zakazuje zde aplikovatelný zákon vždy, pokud jiný aplikovatelný zákon nestanoví jinak (viz. §169 odst e) starého občanského zákoníku) a rozhodnutí Ústavního soudu na tom nic nezmění, pokud by ustanovení zákona nezrušil - pokud by tedy chtěl, aby obecné soudy znovu nerozhodly zcela obdobně jako v minulých rozhodnutích - soudy se prostě musí při rozhodování řídit především aplikovatelným zákonem. Zákony se mají dodržovat a platí to samozřejmě především pro soudy - to bychom jinak nežili v právním státě, ale ve státě justiční diktatury a národ by už úplně obrali lichváři a různí vykukové.

Ústavní soud ovšem prohlásil, že výklad pojmu propadlá zástava obecnými soudy byl chybný. A to stačí.

Propadlá zástava by byla nezákonná. Smlouva mezi uvedenou firmou a majiteli bytu byla však něco naprosto jiného. Ono totiž tímto slepým aplikováním dikce zákona by se třeba pro mě osobně dost zkomplikovala situace, protože na důchod se hodlám zařídit nějak podobně. Prodat byt, v němž bydlím za výhodnou cenu pro kupce, ale s výminkou dožití za náklady bez nájemného.

Ve světě docela běžná záležitost.

Tady hlavně všichni vidí těch 260 tisíc, ale už zapomínají na těch následných 11 let nájmu. Mohlo to skončit tak, že by byt koupil někdo jiný a průběžně zvedal nájem, takže by si ti lidé tam nakonec třeba ani nemohli dovolit žít.

To, že si nebyli za celý život schopni našetřit na vlastní bydlení a že se potomstvo probralo až, když nadešlo porcování dědictví je věc jiná.

Ti lidé udělali to nejlepší co mohli.

No to by nemohlo. Nikdo zvenku obecni byt zprivatizovat nemohl. Proste by zůstali dal bydlet v obecním byte.

jj. děcka

za 260.000,- ste mohli podědit cca 2-3.000.000 kdyby ste rodičům pomohli - takhle máte prd

No ale stejně tak to mohlo dopadnout tak, že by si těch čtvrt melounu od huby odthli, třeba na úkor podpory vlastních dětí na studiu a byt by díky "nevhodnému" pořadí úmrtí či jiným příčinám získal někdo úplně jiný. Dědění je v dnešní době vůbec zvláštní přežitek. Jeho původním účelem za Říma byla ochrana rodu, zajištění fungujícího hospodaření a rozvíjení majetku rodiny, základní hospodářské jednotky státu. Dnes je spíš často pouze důvodem rozkolu mezi rodinnými příslušníky.

Takové dvě mouchy jednou ranou. Firma jednak využila možnosti koupi bytu za cenu, na kterou by jinak nedosáhla. Za druhé suplovala potomky těch rodičů, kteří jim s odkupem nepomohli. Firma to prostě riskla a risk se jí vyplatil. Smlouva mohla být koncipovaná tak, že byt připadne věřiteli pokud nebude půjčka splacena. Článek podrobnosti nerozvádí. Byt tedy patřil nejdříve městu, rodiče jej mohli mít zapsán na sebe v katastru a tedy ve vlastnictví, ale nejspíš byl současně zastaven i firmě. Pochybuji že tam rodiče fungovali pouze jen jako prostředníci. Podmínky odprodeje byly dopředu stanoveny a firma by jej nemohla odkoupit přímo.

A ted realita - ti stari manzele si byt vubec kupovat nemuseli. Obec jim ho nabidla v privatizaci, takze ho nemohla prodat nikomu jinemu nez najemnikovi samotnemu. Mohli tam klidne zustat bydlet dal a platit najem. Oni se ale rozhodli usetrit a stat se tzv. "bilými koni" - neboli propujcit se jakymsi smelinarum, kteri diky nim prisli lacino k obecnimu bytu. Ano, lacino, protoze i kdyz tam ti starousci bydleli jeste nekolik let, cena byla porad smesne nizka proti trzni cene. Takze statni byt, postaveny za penize z dani nas vsech, ziskala za pakatel soukroma firma.

At zije privatizace obecniho majetku po česku!

Tak primarne: Ani ja ani vy jsme smlouva nevideli. Tudiz novinarska zkratka nam mohla zatajit dalsi plneni pro ty majitele. A vynaset tak odsudky o "bilych konich" je absolutne mimo misu a spise na urovni slepe zavisti, ze nekdo umi vcas zariskovat a vy ne. A nakonec nikdo nemuze tvrdit, ze v jinem podnikani nemohlo onech nekolik set tisic firme vydelat i daleko vic, nez je hodnota toho bytu.

Privatizace mestskych bytu byla pekna zlodejina. Za par tisic byt v hodnote milionu... No kdo by do toho nesel, ze.

Jezto mesta a obce ziskala ty byty od statu bezplatne, kdo byl tim okradenym? Manipulujete s fakty.

Dětičky jsou pěkní dacani, rodičům nedali ani korunu na odkup resp. je to nezajímalo za jejich života aby to vyřešili a teď si nárokují být. Soud rozhodl správně.

Dudák Vladimír

Soud rozhodl správne.

Ale vy zbytecne prehanite a pomlouvate.

Nevěřím, že by už městský nebo Nejvyšší soud dal v tak jasném případě za pravdu dědicům. V takovém stavu soudy u nás přece nemáme. Pes musí být zakopaný jinde.

Já věřím že někteří soudci jsou schopni vypnout právní myšlení a chtějí být ,,strašně spravedlivý ́ ́. Proto ten barák chtěli přiklepnout chudáčkům dědicům a né té zlé nenažrané korporaci. A zrovna tito soudci se pak považují za strašně spravedlivé.

Měli jsme trochu podobný případ v domě. Při privatizaci dcera rodičům byt nekoupila, takže zůstali u družstva jen v pronájmu. Když rodiče zemřeli, dcera se domáhala dědictví a trvalo cca půl roku, než se podařilo jí vysvětlit, že když rodiče byt neměli, nemůže ho ona zdědit. Mnoho lidí má právní vědomí na nule a nechápe, že člověk může zdědit jen to, co měl zůstavitel ve vlastnictví.

Ja tu zapletku moc nechapu. Firma jim pujcila prachy na odkup mestskeho bytu s tim ze az umrou tak byt pripadne te firme??? To mi prijde jako naprosty podvod a takova smlouva by vubec nemela byt platna, ne?

V cem konkretne by to mel byt podvod? A vite vubec, co podle prava podvod je?