- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Výlet do Ojvínu mohu jen doporučit. Kousek se dá vyjít okolo růžových pískovcových skal na horu Hvozd, která tvoří hranici s Českem a je na ní i rozhledna z horskou boudou a blíž ke státní hranici je další horská bouda, která je zajímavá tím, že samotná hospoda leží v Lužici v Německu, ale zahrádka pro hosty je i v Česku u hraničních kamenů. Německy se tato hora jmenuje Hochwald a je z ní krásný výhled jak do Lužice, tak k nám do Ještěd, české Středohoří. V samotném Ojvínu je také mnoho k vidění, doporučuji si koupit znamenitý Ojvín likér a podívat se do dřevěného kostela, na zříceninu hradu, kde císař německý a král český Karel IV. trávil vánoce a Nový rok. A úzkokolejka vyjde nejlevněji, když si koupíte lístek již v Česku, třeba od Liberce nebo Hrádku nad Nisou celodenní jízdenka až pro pět osob za 320 Kč včetně jízdy totou skvostnou dráhou s lokomotivou na páru tam i zpět, resp. celý den lze objevovat krásy Euroregionu Nisa/Nysa/Neisse.
v diskusi byl odkaz na daleko lepší dnešní fotku, trocha úsilí by neškodila
Žurnalisti musí dodržovat autorská práva...
Možná by stálo zato dodat, že na onom skalním bloku nad městečkem stojí úžasná kombinace ruin poměrně velkého hradu a zříceniny gotického kláštera. Nezapomenu na krásný loňský prázdninový zážitek, když uprostřed střední lodi klášterního kostela hrála na harfu a doprovázela zpěvem nějaká umělkyně nábožné skladby/písně. Mám zato, že (přinejmenším ve střední Evropě) není žádné podobné místo.... Za návštěvu rozhodně stojí, je pár km od hranice s ČR....
Stojí toto místo navštívit. Hrad,kostel i krásné okolí.
Tak tpodle nápovědy to bude dozajista Lucemburk. Možnost B: Norimberk.
Vypadají jak rodinka oficiála Tříšky na výletě.
Toto BUDE jednou město Most tehdejší název zmizel v čase . Uhlobaron Jan Šmejd v popředí se svou rodinou prochází místy kde naplánoval výše jmenované město . Jeho syn Jan - můj spolužák na snímku mi později vyprávěl , že do ulice byli nahnáni jako tzv. křoví v pozadí jinak lidé z jiného kraje , protože vyzáblé a otrhané místní horníky nebylo vhodné s panem uhlobaronem a jeho blahobytnou rodinkou fotit. Přes to se podařilo místnímu socanovi a buřiči co věčně do něčeho ryl - dostat do snímku v pozadí a vyplazovat svůj jazyk - fotograf zmačkl šikovně spoušť právě , když ten zloduch se nadýchl a tak nic nevidíme. Asi by se pan uhlobaron divil , že i dnes v 21.století zase uhlobaroni existují a bakalují .
Původní autor "mosteckých příběhů" byl výrazně lepší.
Ano, take mi to pripomina, konecna te uzkokolejky. Akorat ted nejsem u PC, abych vyhledal nejake dnesni foto :)