A teď se rozhodněme: I pokud přijmeme fakt, že pro obchodní příležitost v dané zemi je to prostě nezbytně nutné (stejně jako asi v kterékoliv jiné), je to 'správně', nebo 'špatně'? Na jednu stranu nás v tomto kontextu ČEZ pečlivě zastupoval, dělal první poslední pro blaho české strany (i když to asi nebylo blaho daňového poplatníka, nicméně pro ČR jako celek to určitě nebylo marné) na druhou stranu, z čistě morálně-etického hlediska, prostě (zdá se) uplácel. Je to stejně 'správné' jako válečný konflik, kde nějaká země zastupuje jen své vlastní zájmy (samozřejmě za předpokladu, že daná válka je korektně mediálně 'odvrtěná psem')? A pokud je to v pořádku na úrovni států a mezinárodní politiky, proč je to pak špatně u občanů? A není-li, jak je možné a proč je v pořádku, že jednou to projde a jindy ne? Je to počet "zastoupených osob"? (A co pak například kauza Dr. Rath - tam nebyl počet zastoupených osob, tj. strana, dostatečně veliký?)
A představme si ještě druhou strau mince - takovýto postup (nevím, zda v této kontrétní kauze) pro nás může znamenat pracovní příležitosti, export, daně, lepší silnice, víc peněz do kapes politikům :-), renomé které takovou zakázku zjednodušší příště atp. Je špatně nebo správně ze strany novinářů do něčeho takového rýpat? Na jednu straně etické a veskrze morální hledisko a fair-play, na druhé straně lidé 'bez práce' (to je trochu nadsázka, kvůli tomu se propouštět nebude, ale pracujeme-li s abstraktními hledisky etickými, je potřeba i na druhou stranu mince nazírat stejně), zničená obchodní zakázka? Vítejte v odstínech šedi ...
