Jsou uplně stejní, jako každá generace adolescentů tisíce let dozadu.

Kdyz maj starsi generace potrebu kritizovat mladsi, tak se jedna o sebekritiku.

Svým zpúsobem máte pravdu. I dneší mladí budou za 20 let brblat, že "to za nás nebylo"

Jsou přesně takoví, jak jsme je vychovali. Ale pravda je, že by se na výsledek naší výchovy měli podívat značně kriticky a pojmout to naprosto odlišně.

Pamatuji na svoje mládí, jak starší generace říkala o nás, že stojíme za prd a říká se to i o té současné generaci. Jsou to všechno jen blbé kecy. Pokud třeba v obchodě narazím na někoho, kdo je hrubý nebo se chová jako hulvát, tak je to nějaký protivný senior, říkám si, že asi lidi často zkazí pocit promarněného života, nenaplněných cílů, ztráta perspektivy.

Ale jediné, v čem se všechny ty generace liší, je způsob, jakým tráví volný čas. Jinak nejsou lidé ani horší, ani lepší.

Nebojte,multikulti islámští migranti zaplní díru po našich mladých....budou pracovat,integrovat se,přijmou naši kulturu

Mladí pracují úplně stejně, jako pracují ti starší. Já v tom moc rozdílů nevidím.

Trochu rozdíl je v tom, že mladší se tak nebojí ozvat, když se jim něco nelíbí.

Divný průzkum. Jakoby o pohodlnosti člověka rozhodovalo to, zda je aktivní v charitě. Mladí jsou takoví, jak je připravili pro život ti starší

prastará písnička " jo za našeho mládí jsme byli ... " nevěřím těmto průzkumům, je to jenom o výchově a o samotném člověku, jako takovému.

Nad mladší generaci se vždy láme hůl. Nad námi ji lámali také. Dnes na to jdou i rádoby věděcky a udělají průzkum názoru necelých 700 respondentů a z toho slavní sociální pathologové dělají ukvapené závěry.

Viděl jsem v metru na nástupišti upadnout starší paní, které se v letním dusnu udělalo nevolno. První, kdo u ní byl, byly právě mladší ročníky. Ti o něco starší jen civěli. Já bych to s nimi tak černě neviděl. Možná se nenechají tolik opíjet rohlíkem různých dobroserů, kteří myslí hlavně na vlastní kapsu. Zaplať Pán Bůh.

Mezi neziskovkami je obrovský rozdíl. Jak ve výsledku jejich činnosti tak i podpoře. Je zajímavé, že povětšinou pro naší společnost odvedou více práce ty neziskovky, které jsou nejméně podporované a lidi v nich pracují na úkor svého volného času i bez obdivu medií. Ty více podporované se staly dobrou trafikou pro pár lidí a nehledě na to, že jejich činnost společnosti spíše škodí než pomáhá. Přitom jsou mediálně vynášeni až do nebes. Takže u nich je vše především o penězích, o ničem jiném to není. A nebojí se o ně drze říci. Charita je pro ně hlavně zástěrkou. Nejhorší z nich jsou pseudohumanitární spasitelé.

Stalo se mi v červnu, venku dost přes třicet a já jako pracující důchodkyně jsem se vracela z práce. Šla jsem na parkoviště k autu a v jednom místě je moc hezký výhled na Labe. A tak jsem v tom vedru zastavila, opřela se o zábradlí u schodů a chvíli pozorovala cvrkot. Nedaleko kouřila mladá dívka z místního kadeřnictví a za malou chvilku na mě volala, jestli nechci přinést vodu a jestli mi něco není. Tak jsem jí aspoň poděkovala.