- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zajímavý článek, ale měl bych pro i-dnes takový návrh. Co kdybyste všechny články nechávali na titulce také aspoň týden, jako tento. Zbylých šest dní v týdnu by mohla vaše redakce věnovat shánění opravdu zajímavých zpráv a ty potom nechat opět týden, aby je viděl opravdu každý, nebo raději čtrnáct dní co když má někdo dovolenou a nechodí na internet.
Připojuji se, hezký, zajímavý rozhovor.
Jen jsem nějak nepochopil to s tím bezrukým pomocníkem.
Pan Cihlář přišel o ruce v loktech už jako malý a dokáže asi všechno . Řídit nákladní i osobní auto i koňské spřežení ,zapřáhnout koně do spřežení, vyndat sirku z krabičky a zapálit si cigaretu . Vyjmenovala jsem jen to co jsem viděla na vlastní oči .
pokud neřídí a je plnoletej, tak proč ne....
Skvělý rozhovor se zajímavým člověkem.
Děkuju!
Chleba s rumem mě taky uklidní. A ani toho chleba nemusí být moc.
můj děda byl taky kovář-podkovář... vidět, jak z obyčejný tyčoviny vznikala podkova a následně byla napasovaná - děda dělal za horka - bylo to prostě krásný období v kovárně. A nebyly to jen podkovy. Z krumpáče ukovaná štípací sekera měla neskutečnou sílu. Děda už je bohužel v pánu a z krásný kovárny s bucharem, poháněným transmisí k elektromotoru, umístěným přes vstupní dveře, se stala truhlárna :-(
Hezky se to čte. Když jsem četl o zklidnění koně rumem, začal jsem mít urcite podezření. Když pan kovář popsal držení kovaneho koně za vytazeny jazyk, mel jsem jasno. Kdyby se priblizil k mym konim na mene jak 10 metrů, hnal bych ho železnou tyčí. Zlomenina jazylky na obzoru, metoda kterou ho učili leda tak poradci z místního masokombinatu.
A jak na to? Co uděláš s koněm, který je rozběsněný a okovat se musí dnes? Když nemáš závěs na koně - ten bývá jen na hodně velkých statcích. To by mě fakt zajímalo.
Je možné, žes nikdy neměl koně, co má z kování paniku a nedá se to zvládnout na místě a ani opakovaně se to nelepší. Čekám, zvědav.
Pekný rozhovor.
Prečítal som si ho hlavne preto, že ako detváky sme sa u starej mamy chodili pozerať do kováčskej dielne, ako podkúvajú kone. Pravda , z úctivej vzdialenosti.
jdu se uklidnit, ale chleba si necham k utopencum :))
Pekny rozhovor, diky.