Modelová situace: Populární a úspěšný ministr, na nějž padne podezření, že provedl něco nekalého, nebo nezákonného ausgerechtnet pár měsíců před volbami.
Průběh ve standardní demokracii západního střihu: Ministr podá demisi, při té příležitosti pronese plamenný projev o tom, jak je to celé spiknutí jeho politických nepřátel. Pozve si media k tomu, jak vyklízí svojí kancelář a navrhne za sebe člověka, kterému důvěřuje (a je pro jeho politické oponenty naprosto nepřijatelný). Pokud se pak jednání protahuje, svede veškerou vinu na premiéra a v očích veřejnosti bude navždy tím, co se vše snažil urovnat. Příští volby vyhraje.
Průběh v Rusku: Putin řekne, že ministra odvolal, pak ho pár let nikdo nevidí, začne se proslýchat, že snad žije někde na Kypru. Za dvacet let se pak najde v jeho bývalém sídle při rekonstrukci kostra člověka.
Průběh v Číně: Prezident Si v rámci své kampaně proti korupci nechá ministra veřejně popravit, po několika letech se vlastně vyjde na jevo, že to celé bylo jedno velké nedorozumnění.
Průběh v Indii: Ministr se o část bakšiše, který nelegálně získal podělí s premiérem, který si jeho odvolání rozmyslí, soudy ho obratem očistí, z ministra a premiéra se stanou nejlepší kamarádi a jede se dál.
Průběh v Mexiku: Prezident odvolá premiéra a jmenuje podezřelého ministra premiérem. Na dotazy tisku všichni odpovídají, že se vlastně nic nestalo. Časem všichni nejostřejší kritici ministra zmizí, utiší se, nebo záhadně změní názor. Demonstraci studentů proti tomuto postupu krvavě potlačí armáda.
Průběh v ČR: Všichni známe.
To jen abychom všichni viděli, kam to celé divadlo tak jaksi zařadit.
Normálně. Dejte hlas podle svého rozumu.
