A to si predstavte, ze se dnesni mladi nejen zajimaji o historii, ale existuje dokonce kapela, ktera natocila cele album, venovane vyznamnym ceskym osobnostem 21. stoleti.

https://www.youtube.com/watch?v=Kq57wCvuGxI

Má oblíbená. :-)

Pokud bude nekoho zajimat technika se kterou J.Potucek pracoval, tak at se mrkne na stranky ceskeho radioklubu -http://www.crk.cz/CZ/LIBUSEC

Pro případné zájemce o popis poslední cesty Jiřího Potůčka:

http://jaroslavjonas.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=277977

http://jaroslavjonas.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=278127

Mám velký obdiv a úctu k hrdinům, kteří pomáhali. Mám něco z problematiky načteno a netroufám si v dnešní době soudit ty co měli strach.

Navíc nešlo jenom o strach, ale také o naprosto pochopitelný a oprávněný pocit zrady a křivdy od demokratických mocností, které nás sprostě hodily přes palubu. Proto také ten poválečný příklon společnosti k Sovětskému Svazu, který by jinak nikdy nenastal i velká část kolaborace s nacisty byla motivována zradou přátel a naivní snahou o nalezení nového přítele a ochránce.

Díky za každou takovou akci, která pomáhá proti stupňujícím tlakům od pohrobků nácků na revizi názorů na 2. světovou válku, snažících se o zapomenutí faktu, že jsme měli být zotročeni a vyhlazeni.

Paráda. Je nádherné i takto technickým způsobem uctít památku hrdinů.

"Žádnou další už neposlal. Utíkal, prostřílel se z obklíčení, ale známí i cizí lidé na kontaktních adresách ho ve strachu z nacistů odmítali."

Toto vůbec není pravda!! Potůčkovi na útěku pomohlo několik lidí. Stolínovi v Řešetové Lhotě mu ošetřili zraněné nohy (běžel bos), dali mu boty a nějaké peníze. Protože čekali gestapo se psy, okamžitě omývali krev ze schodů a na půdě a rozsypali po podlaze pepř.

Pak mu ve Studnici pomohli Faltovi, kteří mu dali najíst a nechali ho umýt.

Další den ráno v Dolsku mu dali mléko a chleba s máslem Uhlířovi.

A poslední den v Trnové mu paní Hájková nesla na smluvené místo jídlo, ale mezitím ho spícího našli četníci a zastřelili ho.

Udali ho tři lidi - učitel Nypl v Zábrodí, hostinský Machač ve Stéblové a Fitzbauer v Rosicích (ale to byl, myslím, Němec).Od všech lidí, co riskovali životy a pomohli mu, to bylo v době heydrichiády nesmírně odvážné. Proto není pravda, že Češi byli nebo jsou národ poseroutků, jak tady píše Michael Charvát.V tomto případě bylo víc těch statečných.

Souhlasím, že "národ poseroutků" je nesmyslný konstrukt.

Informace, že žádnou další depeši neposlal, že utíkal a že se prostřílel z obklíčení, jsou pravdivé. O odmítání "na známých i cizích adresách" - bez přílišných podrobností - píše v "Mužích zvláštní skupiny D" Pavel Kuthan, od kterého jsem referenčně čerpal.

Díky ale za upozornění na to, že se našli vlastenci, kteří J. Potůčkovi pomáhali - zjevně jsem měl staré a nepřesné informace, článek upravím.

Moc dík za článek a za odkazy na příjem v diskusi. Ohromná věc.

Stálo by určitě za to, příběh p.Potůčka zfilmovat ? !

Snad mě pro tentokrát nesmažou dva odkazy na přijímače připojené na internet. To je pro ty, kteří si budou chtít zkusit vysílání stanice pod OL75SILVERA poslechnout.

První: http://websdr.hrad-doubravka.cz/