...jinými slovy nás má článek připravit na přísun dalších deseti milionů muslimů, o které se musíme povinně postarat.

Kena je krestanska, a neni na tom tak spatne jako ostatni Africke zeme. Nechapu tento clanek, je to vylozene tendencni blabol, z Ministerstva Pravdy nebo Lasky.

Video dava odpoved: Intenzivni zemedelstvi ktere se snazi uzivit rapidne rostouci populaci nakonec obrati prirodu v poust.

Zahranicni pomoc podporujici rust mistni populace je z dlouhodobeho hlediska rakovina.

Možná by stálo zo to uvést, že od roku 1960 se počet obyvatel Keni zešestinásobil. Z nějakých osmi milionů je jich tam dnes čtyřicet!

A teď si představte, že tohle by se odehrálo od té doby v ČR. Sice nejsem sociolog, ale obávám se, že bysme měli taky obrovský problém.

Jestli jsme nečím rozvrátili Afriku, tak to byla potravinová pomoc a léky...

Přesně tak... jenže oni o jinou pomoc nikdy nestáli... Co se vody týká, tak jen kolik se v africe vystavělo zdrží a studní na zachycování povrchové vody, když spodní tam mnohde ani není. A výsledek? Války, kmenové vraždění, protože jeden kmen přece nenechá jinému ani kousek čehokoli a kde jsou ony zdrže dnes? Myslím, že už to i Veolia v Etiopii zabalila. Aspoň dobré dva roky nejsou zmínky o žádné nově zbudované studni v africe... a že jich během pár let předtím vyhudovali desítky.

Hladomor v Keni není ani tak dán suchem, jako prostě přelidněním. Několik statistických údajů:

rok 2000 - 30,339,770 obyvatel

rok 2010 - 40,046,570 obyvatel

rok 2014 - 45,010,060 obyvatel (poslední, který jsem dohledal)

Takže mezi lety 2000 a 2014 stoupl počet obyvatel o 50%. To území prostě není schopno uživit tolik lidí sucho nesucho. I kdyby klima bylo pro zemědělství setrvale ideální prostě během pár let bude počet obyvatel tolik, že je půda neuživí.

S tím se nedá dělat naprosto nic. Dovážet potravinovou pomoc má jeniný důsledek, že prostě po nějaké době je hladových a potřebných závislých na pomoci více.

Podle Wikipedie: 2016 estimate46,661,552

Za pouhých deset let přibude jedno Česko...

Tak hurá na trajekt do Evropy. Však my to nějak zvládnem.

Neziskovky propagují zakoupení koz a předání místním obyvatelům. To je myšlení - více koz vypase i to poslední zelené. To není nijaká pomoc, ale vyvíjení aspoň "nějaké činnosti " pro možnost pobírat dotace na lukrativní žití.

Podívejte se na záležitost pobřežních hor v Chorvatsku, kdy byla veškerá zeleň vypasena. Po částečné okupaci území Francouzi začali tito zalesňovat a je známé rčení v nadsázce, že je škoda krátkého času, protože by zalesnili větší část.

Stále platí nedávat místním jídlo, ale naučit je a pomoci to jídlo vyprodukovat. A že to jde,vidíme na území Etiopie, kde místní osvícenec tak zúrodnil krajinu, že má problém zadržovat nával lidí se tamto stěhujících.

Tvrdé, ale pravdivé přírodní pravidlo : přemnoží-li se něco, příroda vyselektuje.

Četl jsem článek od našich odborníků na ryby.

Afrika by se totiž mohla z velké části krmit rybami.

Všude tam, kde je kolem rovníku silné období deštů údajně stačí mít vykopané nádrže, kde se nahromadí tolik vody, že většina zůstane i přes období sucha a horka. Do těch rybníků stačí nasadit místní rychle rostoucí ryby. Ty za těch půl roku přes horké období sucha stihnou vyrůst. Černochům stačí jen uchovat plemenné ryby, dostat z nicj jikry, oplodnit je a nechat vylíhnout v potěr. A po ukončení dalšího období deštů je zase nasadit do rybníků.

Dokud tam v Africe byli naši, běhali kolem těch rybníků a učili místní, tak to fungovalo. Jenže když odešli, černoši během dvou let sežrali úplně všechny ryby, nádrže nechali zanést blátem a bylo po chovu.

Čas od času se sám sebe ptám, jak by to v Africe vypadalo, kdyby tamní země zůstaly koloniemi, zda by to byla stejná bída, či zda by byli na úrovni Austrálie.

Neumí koupit sůl a maso konzervovat solí a sluncem? To už uměli pravěcí lidé.