Myšlenka na podobné začlenění lidí vypadá na první pohled hezky, jenže obávám se, že to skončí jako několik jiných obdobných projektů. Po vyčerpání první dotace se bude žádat o další a další, dokud to potichu nevyšumí. Podniky, které staví na tom, že vaří bezdomovkyně nebo třeba postižení prostě nebudou mít dostatek zákazníků a neuživí se. Provozování restaurace není jednoduchý byznys, konkurence je těžká. Zákazník si vybírá a má na výběr mnoho variant. A přestože na internetu mnoho lidí napíše, jak myšlenku podporuje, tak ve skutečnosti tam nepůjde. Mnohem lepší by bylo zaměstnat tyto lidi jako normální zaměstnance u městských organizací a nijak to nevystavovat na odiv. Proč by nemohli začít jako pomocná síla v bufetu městských úřadů nebo podobných nekomerčních organizací? Když se osvědčí, mohou postoupit výš. Tato cesta by byla dlouhodobě udržitelná.
Můj názor vychází ze zkušenosti bývalé spolužačky. Po nehodě částečně ochrnula. Před cca. 5 lety se otevírala kavárna, která měla podobnou myšlenku. Zaměstnat postižené, jak tělesně tak i částečně mentálně. Vydržela tam pracovat ani ne 3 měsíce a celkem rozčarovaná odešla. Plno měli jen při slavnostním otevření, kdy tam přišlo pár úředníků ze sociálního odboru a pozvaní novináři. Jinak si tam ale prý připadala jako opička v zoo nebo exponát za výlohou. Rozpačité reakce lidí, často trapné chvíle, hloupé komentáře. Prostě to nefungovalo. Teď pracuje ve výrobně baget a je spokojená.
